Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 21/2003

U S N E S E N Í

12. 12. 2000, sp. zn. 1 Ls 952 Js 26239/97, a to pro trestný čin společného ilegálního převádění cizinců podle § č. 1, 2, č. 1, 6 cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo,

k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

II. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. února 2002, sp. zn.

, s e z r u š u j e v části, v níž se podle § 4 odst. 2 zák.

č. do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky P. D., rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 1998, sp. zn. 1 Ls 952 Js 26239/97, a to pro trestný čin společného ilegálního převádění cizinců podle § č. 1, 2, č. 1, 6 cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 1998, sp. zn. 1 Ls 952 Js 26239/97, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 12. 12. 2000, stejné spisové značky, byl V. P. společně s J. B. a T. M. uznán vinnými trestným činem společného ilegálního převádění cizinců podle § č. 1, 2, č. 1, 6 cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že dne 8. 11. 1997 mezi 22.00 a 23.00 hod. dopravil společně s dalšími dvěmi spolupachateli (s J. B. a T. M.) transportérem zn. Iveco, české státní poznávací značky, 28 cizích státních příslušníků do bezprostřední blízkosti česko-německé státní hranice, kde cizinci vystoupili a byli převedeni přes „zelenou hranici“ mimo povolený hraniční přechod na území Spolkové republiky Německo, do oblasti obcí E., O., O. a L. s tím, že odtud budou dále přepraveni do B. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za svůj podíl na převedení osob si nechal přislíbit odměnu ve výši 10.000,- Kč, přičemž čin spáchal ve stavu drogovou závislostí značně zmenšené příčetnosti ( Spolkové republiky Německo). Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

Dne 24. 1. 2002 pod sp. zn. 195/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky, a to ohledně odsouzených J. B., T. M. a P. D. Nejvyšší soud podanému návrhu vyhověl a usnesením ze dne 26. 2. 2002,

sp. zn. rozhodl o zaznamenání údajů o výše uvedeném odsouzení, a to též ohledně P. D.

Dne 14. 1. 2003 pod sp. zn. 2464/2002-MO-M/8 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky v posuzované věci znovu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky ohledně V. P. s tím, že na základě dodatečně poskytnutých informací ze strany Spolkové republiky Německo došlo usnesením Okresního soudu v Görlitzi ze dne 12. 12. 2000 k opravě osobních údajů odsouzeného P. D. tak, že je tento odsouzený identifikován jako V. P. a to namísto údajů o odsouzení P. D.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení V. P. cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje

o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Görlitzi ze dne 12. 12. 2000 byl opraven rozsudek téhož soudu ze dne 8. 4. 1998 v části týkající se označení odsouzeného P. D. tak, že jeho skutečné jméno je V. P. Tento odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený v organizované skupině a za přislíbený finanční prospěch se podílel na ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o v posledních letech velmi rozšířenou nebezpečnou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné délce. Okolnost zmenšené příčetnosti odsouzeného P.

v době spáchání činu z důvodu drogové závislosti není na překážku rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, když zmenšená příčetnost pachatele nemá vliv na trestnost činu (oboustrannou trestnost činu) a není takové povahy, aby významnějším způsobem snižovala závažnost jeho činu.

Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I.

S ohledem na zjištění, že na základě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. , byly do evidence Rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení P. D. cizozemským soudem (tj. rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi ze dne 8. 4. 1998) bylo třeba v části týkající se této osoby zrušit výše označené usnesení Nejvyššího soudu, neboť v důsledku opravného usnesení Okresního soudu v Görlitzi ze dne 12. 12. 2000 přestal existovat právní podklad pro zápis takového odsouzení cizozemského soudu do evidence Rejstříku trestů ve vztahu k P. D. (výrok ad II. tohoto usnesení).

Na základě tohoto rozhodnutí pak v opisech a výpisech z evidence Rejstříku trestů nelze u P. D. vykazovat původně zaznamenané odsouzení cizozemským soudem.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. února 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík