Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 504/2001

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně České republiky – A. o. p. a k. Č. r., proti žalované R. K. Ř., spol. s r. o., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti dodatku nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. prosince 2000, č. j. -117, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. prosince 2000, č. j. -117, změnil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci (soudu prvního stupně) ze dne 8. března 2000, č. j. -52, jímž bylo určeno, že „dodatek k nájemní smlouvě uzavřené dne 2. 4. 1998 mezi Okresním úřadem v J. H. a R. K. Ř., spol. s r. o., ve věci pronájmu rybníku K. a K., datovaný dnem 5. 2. 1999, je neplatný, a jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení a poplatkové povinnosti, tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.

Oba soudy vyšly ze zjištění, že dne 2. 4. 1998 uzavřel Okresní úřad v J. H. se žalovanou nájemní smlouvu na dobu určitou do 15. 11. 1999 o pronájmu rybníků K. a K. za cenu ve výši 2.100 Kč za jeden hektar ročně, že dne 5. 2. 1999 byl mezi nimi uzavřen dodatek k této nájemní smlouvě, podle něhož byl nájem prodloužen do 15. 11. 2020 a cena byla snížena na částku 1.680 Kč za jeden hektar ročně. Žalobkyně odůvodňovala existenci naléhavého právního zájmu na určení tvrzením, že smlouva odporuje právním předpisům, dobrým mravům a znesnadňuje výkon práva hospodaření.

Zatímco soud prvního stupně shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení s odůvodněním, že za situace, kdy se nemůže jiným způsobem svého práva domoci, by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým, odvolací soud dovodil, že žalobkyně naléhavý právní zájem na žádaném určení v daném případě mít nemůže. Vyslovil totiž právní názor, že otázku trvání či skončení nájemního vztahu žalované k předmětným rybníkům lze řešit jako otázku předběžnou v rámci příslušné žaloby na plnění. Závěru, že v daném případě není pro řešení neshod mezi účastníky odůvodněná určovací žaloba, svědčí podle odvolacího soudu i skutečnost, že žalobkyně podala u soudu prvního stupně postupně žaloby na vyklizení a předání předmětných rybníků, které jsou vedeny pod spisovými značkami a , a navíc nelze vyloučit ani jiný typ žaloby na plnění. Kromě toho se žalobou na určení neplatnosti dodatku nájemní smlouvy neřeší otázka trvání či skončení nájemního vztahu v tom smyslu, že určovací žalobou bude vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků, neboť i v případě neplatnosti smlouvy je nutné zabývat se režimem ustanovení , v platném znění (dále jen „obč. zák“.), a také výpovědí z nájemního vztahu dané žalované dne 28. 4. 2000. Protože odvolací soud existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu , , ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „ “) v posuzované případě neshledal, meritorně se již věcí nezabýval.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně Česká republika - Okresní úřad v J. H. dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , a uplatnila v něm dovolací důvod podle Jeho prostřednictvím podrobila kritice právní závěr odvolacího soudu, že nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu Zpochybnila možnost žalovat v této věci na vyklizení a předání rybníků, které jsou tvořeny pouze pozemky a vodní plochou (předmětem nájmu se nestaly též hráze a technická zařízení), takže praktická realizace vyklizení rybníků je podle dovolatelky těžko představitelná. K podání žalob na vyklizení došlo pouze s přihlédnutím k právnímu názoru soudu prvního stupně vyjádřenému ve věci vedené u něho pod sp. zn a za účelem vyloučení aplikace obč. zák. Dovolatelka zastává názor, že naléhavý právní zájem na žádaném určení má, neboť bez tohoto určení by se její postavení stalo nejistým. Vzhledem k tomu, že žalovaná s odkazem na své právo vyplývající z předmětného dodatku projevuje úmysl nasadit rybníky rybí obsádkou, nemůže dovolatelka realizovat jeden z atributů svého vlastnického práva - nakládat s předmětem vlastnictví. Navrhla proto rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila zcela s právním posouzením věci odvolacím soudem.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. přede dnem 1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů. Jelikož bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydáno dne 7. 12. 2000, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 (dále opět jen „ ).

Za žalobkyni - Českou republiku jednal v tomto řízení Okresní úřad v J. H. (resp. zaměstnanec tohoto státního orgánu, jehož se věc týká - ) jakožto správní úřad vykonávající státní správu ( a , o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících). , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, byly okresní úřady dnem účinnosti tohoto zákona, tj. dnem 1. 1. 2003 zrušeny (srovnej část sto sedmnáctou, čl. CXXVII, bod 1 citovaného zákona).

Podle , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění , a , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), který nabyl účinnosti dne 1. července 2002, přísluší dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Agentuře o. p. a k. Č. r. (dále jen „Agentura“) hospodařit s pozemky, se kterými k tomuto dni byly příslušné hospodařit okresní úřady a které jsou alespoň zčásti součástí zvláště chráněného území vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu ( , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Na Agenturu současně přecházejí práva a závazky s tímto majetkem související.

Jak vyplývá z obsahu nájemní smlouvy, uzavřené dne 2. 4. 1998, ve znění dodatku ze dne 5. 2. 1999, předmětem pronájmu se stal rybník K. č. pozemku 94, k. ú. Č. o výměře 136,9221 ha a rybník K. č. pozemku 542/1, k. ú. K. o výměře 196,7081 ha včetně pozemku. Okresní úřad J. H. vydal dne 14. 11. 1994 (podle , o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. a podle ) obecně závaznou vyhlášku, jíž byla zřízena přírodní rezervace „K. a K. rybník“ a jeho ochranné pásmo. Podle přílohy č. 1 uvedené vyhlášky, která obsahuje seznam pozemků přírodní rezervace a ochranného pásma, jsou sporem dotčené pozemky součástí této přírodní rezervace.

Z uvedeného vyplývá, že v důsledku změny právní úpravy je ode dne 1. 1. 2003 ze zákona povolána za stát - Českou republiku v řízení před soudem vystupovat její organizační složka - Agentura o. p. a k. Č. r., s níž dovolací soud nadále v řízení jednal, aniž o tom vydával rozhodnutí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení ( ), jednající v dovolacím řízení prostřednictvím zaměstnankyně s právnickým vzděláním ( ), a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Dále se dovolací soud zaměřil na posouzení, zda je podané dovolání důvodné.

Napadený rozsudek byl podle a 3 přezkoumán v celém rozsahu, přičemž dovolací soud byl vázán uplatněným dovolacím důvodem i tím, jak byl vymezen po obsahové stránce. Nadto dovolací soud v souladu s větou druhou z úřední povinnosti zkoumal existenci vad uvedených v a jiných vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( a b/ ). Zmíněné vady namítány nebyly a z obsahu spisu nevyplývají.

Dovolatelka v dovolání uplatnila dovolací důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. O nesprávné právní posouzení věci ve smyslu uvedeného ustanovení jde tehdy, jestliže odvolací soud na zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávný právní předpis nebo jestliže správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávnost jeho právního názoru na otázku existence naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti dodatku k nájemní smlouvě, uzavřené dne 2. 4. 1998 ohledně pronájmu předmětných rybníků, datovaného dnem 5. 2. 1999. Skutková zjištění soudu prvního stupně, z nichž vycházel i odvolací soud, dovolatelka nezpochybnila, a proto i dovolací soud z nich vychází.

Podle lze návrhem na zahájení řízení (žalobou) uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její úspěšnosti. Žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez soudem vysloveného určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým (srovnej nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. , publikovaný pod pořadovým číslem 35 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 3, ročník 1995-I. díl). Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než bylo toto jeho postavení porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo byly již porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění, neboť prevence již ztratila smysl (srovnej R 17/1972, R 19/1983, R 4/1984 a dále též rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 1997, sp. zn. , a ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 20 a 21 v sešitu č. 3 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Tato zásada však neplatí bezvýjimečně. Naléhavý právní zájem na určení může být dán i tehdy, kdy lze žalovat na plnění, pokud se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a tím se pak zabrání případným dalším žalobám na plnění, popř. tehdy, pokud by se žalobou na plnění nemohl vyřešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jinak řečeno, jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak žalobě o plnění, je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba o splnění povinnosti podle (srovnej opět rozsudek , dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 51 v sešitě č. 3 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 68 v sešitě č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě je zapotřebí v prvé řadě uvést, že na požadovaném určení nemůže mít dovolatelka naléhavý právní zájem již proto, že zde nejde o poskytnutí preventivní ochrany; faktickým užíváním rybníků žalovanou na základě uzavřené smlouvy ve znění jejího dodatku bylo totiž právní postavení dovolatelky již narušeno. Dovolatelka odůvodňuje existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení jednak tím, že smlouva odporuje právním předpisům a dobrým mravům (jinými slovy tvrzením, že smlouva je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák.) a jednak tím, že znesnadňuje výkon práva hospodaření. Pokud jde o absolutní neplatnost, tato působí přímo ze zákona, právní úkon je neplatný od počátku bez ohledu na to, zda došlo k vydání soudního rozhodnutí určujícího, že právní úkon je neplatný a otázka absolutní neplatnosti právního úkonu tak může být řešena jako otázka předběžná. Žádané určení není ani způsobilé zjednat jistotu v daném právním vztahu a vytvořit pevný právní základ pro právní vztahy účastníků tohoto sporu. Vyhovující rozhodnutí, tj. rozhodnutí určující neplatnost předmětného dodatku nájemní smlouvy, totiž nemůže sloužit potřebám praktického života, neboť spor mezi účastníky řízení definitivně neodstraňuje; takovýmto rozhodnutím se žalobě o plnění nepředejde. Jestliže by žalovaná na základě vyhovujícího rozhodnutí na určení neplatnosti dobrovolně neupustila od užívání předmětných rybníků, byla by dovolatelka nucena podat žalobu na plnění. Vyhovující rozhodnutí tak není způsobilé na současném právním postavení dovolatelky (která nemůže realizovat svá práva vlastníka věci ve smyslu obč. zák.) nic změnit. Vzhledem k dovozeným funkcím a podmínkám určovací žaloby ve smyslu ust. lze tak pokládat za správný závěr, že dovolatelka nemá na žádaném určení naléhavý právní zájem, a že spor mezi účastníky může vyřešit pouze žaloba na splnění povinnosti podle

Protože rozsudek odvolacího soudu je - v mezích otevřených dovolacímu přezkumu - správný, dovolací soud podle věty před středníkem dovolání žalobkyně zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy náklady vynaložené úspěšnou žalovanou na odměnu advokáta za písemné vyjádření k dovolání s přihlédnutím k jeho obsahu nelze považovat za účelně vynaložené náklady.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2003

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu