Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2444/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovaným 1/ W. – M. D., spol. s r. o., a 2/ L. P. spol. s r. o., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. dubna 2002, č. j. -118, takto:

Dovolání druhého žalovaného se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Ve shora uvedené věci v průběhu odvolacího řízení Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. února 2002, č. j. -118, podle ustanovení (dále jen \"\") připustil, aby Č. k. a., vstoupila do řízení na straně žalobce namísto Č. o. b., a. s..

Odvolací soud při svém rozhodování vzal v úvahu, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. října 2001 bylo určeno, že smlouva o zřízení věcného břemene, uzavřená mezi oběma žalovanými dne 2. března 1995, kterou bylo zřízeno pro druhého žalovaného časově neomezené právo výlučného užívání všech nemovitostí, zapsaných na LV č. 3163 pro obec a katastrální území F. p. R. u Katastrálního úřadu v N. J., je neplatná, přičemž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V průběhu odvolacího řízení o odvolání druhého žalovaného navrhl žalobce - Česká obchodní banka, a. s., aby na jeho místo vstoupila do řízení Č. k. a. s odůvodněním, že postoupil této agentuře svoji pohledávku za prvním žalovaným, která vyplývá z úvěrové smlouvy č. 170 ze dne 29. dubna 1993, jež je předmětem tohoto řízení.

Krajský soud pak zjistil, že smlouvou ze dne 19. prosince 2001 o postoupení pohledávky Č. o. b., a.s., postoupila Č. k. a. pohledávku za dlužníkem - prvním žalovaným, a to za sjednanou úplatu. Ve smlouvě je zároveň uvedeno, že pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitostem, jichž se mimo jiné týká i toto řízení. Č. k. a. pak přípisem ze dne 29. ledna 2002 vyslovila se vstupem do tohoto řízení na místo žalobce souhlas.

Krajský soud v Ostravě tak konstatoval, že po rozhodnutí ve věci soudem prvního stupně nastala právní skutečnost, s níž je spojen přechod práv a závazků z původního žalobce na zmiňovanou agenturu. Žalobce navrhl vstup nového účastníka do řízení dříve, než odvolací soud o věci rozhodl, přičemž Č. k. a. vyslovila se vstupem do řízení souhlas.

Proti uvedenému pravomocnému usnesení odvolacího soudu podal dne 8. dubna 2002 druhý žalovaný (kterému bylo toto usnesení doručeno 14. března 2002) včasné dovolání. Uvádí v něm, že nemá možnost přezkoumat, zda došlo řádně k postoupení pohledávky mezi Č. o. b., a. s. a Č. k. a. Není mu pak známo, zda oznámení o postoupení pohledávky bylo řádně doručeno prvnímu žalovanému. Nesouhlasí proto, aby do řízení místo Č. o. b., a. s., vstoupila Č. k. a. Navrhuje, aby napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo zrušeno, a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení.

K uvedenému dovolání se ostatní účastníci nevyjádřili.

Dovolací soud shledal, že dovolání druhého žalovaného bylo podáno oprávněnou osobou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem podle ustanovení , stalo se tak ve lhůtě stanovené ustanovením , je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením Poté se dovolací soud zabýval otázkou přípustností dovolání v této věci se závěrem, že dovolání druhého žalovaného je přípustné podle ustanovení

Dovolací soud pak přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je třeba považovat za správné ( ).

Ze znění ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu rozsahem dovolacího návrhu. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Podle třetího odstavce zmíněného ustanovení však dovolací soud v případě, je-li dovolání přípustné, přihlédne též k (případným) vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , resp. též k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i tehdy, pokud tyto vady nebyly uplatněny v dovolání. Tyto případné vady se však z obsahu spisu nepodávají. Dovolací soud se proto dále zabýval výtkami dovolatelem v jeho dovolání výslovně uvedenými, přičemž je shledal jako v zásadě neopodstatněné.

Podle ustanovení jestliže má žalobce zato, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují buď převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může (s výjimkou případů uvedených v ustanovení ) dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení namísto dosavadního účastníka. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala uvedená právní skutečnost a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit namísto žalobce.

Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a stejně tak z obsahu spisu, odvolací soud při svém rozhodování z uvedeného ustanovení (dále opět jen \") vycházel, přičemž pro své rozhodnutí si opatřil i odpovídající zjištění prokazující, že předpoklady postupu podle tohoto ustanovení skutečně také nastaly. Sám dovolatel ve svém dovolání ostatně neuvádí žádné konkrétní okolnosti, které by závěry odvolacího soudu ve skutečnosti zpochybňovaly.

Protože tedy za tohoto stavu je třeba se plně ztotožnit s již popsanými závěry odvolacího soudu, dovolacímu soudu proto nezbylo, než toto dovolání podle ustanovení zamítnout z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska výtek obsažených v dovolání nutno považovat za správné. Dovolací soud rozhodoval, aniž nařídil jednání ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. února 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu