Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 33/2021-29
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr Ivou Kylarovou ve věci
žalobkyně pojišťovna, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem na území ČR: ulice a číslo, PSČ, obec
o zaplacení 2 428 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 161 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 161 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem ze dne 16. 6. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení 2 428 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen číslo kdy předmětem smlouvy bylo "Komplexní pojištění vozidla anonymizováno tovární značky anonymizováno typ. anonymizováno, registrační značka, s datem počátku pojištění datum. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 837 Kč pro období v délce roční. Pojištění zaniklo ke dni 18. 10. 2019 z důvodu zániku po marném uplynutí 30-ti denní lhůty k zaplacení dlužného pojistného. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od datum do datum když, ale dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , náleží pojistiteli, tedy žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do 31. 10. 2019. Žalobkyně, tak s ohledem na výše uvedené, požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 2 428 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši, které však kapitalizovala jen za období od datum do datum, tj. celkem částku 161 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovila dne 20. 2. 2020 a doporučenou poštou odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu.
2. Soud postupoval dle zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a dospěl k závěru, že dle § 9 se řídí řízení v dané věci právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt. Žalovaný je pak místem pobytu na území ČR, v obvodu zdejšího soudu.
3. Jelikož ve věci bylo lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby ve lhůtě do deseti dnů od doručení výzvy písemně sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a o.s.ř. , § 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek, a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání rovněž souhlasí.
4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné.
5. Z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že účastníci řízení uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu číslo to za účelem sjednání pojistného produktu Komplexní pojištění vozidla anonymizováno. Předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla anonymizováno, typ. anonymizováno, registrační značka. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Součásti pojistné smlouvy se staly všeobecné pojistné podmínky. Celkové roční pojistné činilo 5 837 Kč s roční splatností. Žalovaný pojistné splatné nezaplatil. K zániku pojištění došlo z důvodu neplacení a to ke dni 18. 10. 2019. Žalovaný byl na zánik pojištění upozorněn žalobkyní. Dlužné pojistné (jeho poměrná část do zániku pojištění) činilo 1 828 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne 20. 2. 2020. Dle smluvních podmínek byl sjednán poplatek za odeslání upomínky 300 Kč a 300 Kč za odeslání upomínky po zániku pojištění.
7. V souzené věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zejména ustanovení zákona číslo 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné pojistné smlouvy. Podle § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona mimo jiné zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit (viz § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona). Podle ustanovení § 13 odst. 2 věty první citovaného zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.
8. Při právní kvalifikaci vycházel soud dále z ustanovení § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), upravujícím pojištění. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Pojistitel má přitom podle § 2782 o. z., právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Nebylo-li dohodnuto jinak, vzniká podle § 2783 odst. 1 o. z., pojistiteli právo na pojistné dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
9. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik pojistně-právního vztahu i jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání případného dřívějšího zániku pojistného vztahu na žalovaném. Z toho pohledu se jeví žalobní tvrzení v ostatním správnými i co do výše a způsobu sjednání pojistného a na žalovaném rovněž bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dlužné pojistné, jak se ve smlouvě k jeho placení zavázal, uhradil. Vzhledem, tomu, že žalovaný při své totální pasivitě nic z právě nastíněného netvrdil, natož aby prokázal, uložil mu soud povinnost k úhradě dlužného pojistného. Kromě jistiny dlužné pohledávky je žalovaný povinen zaplatit příslušenství pohledávky jak je dáno dle ustanovení § 1968 a násl. o. z., a to ve výše podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, soud dále přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč, za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob totožné žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), dále náhrada hotových výdajů 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2 , § 2 , § 6 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , d), a § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu. Dále z toho 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč (900* 21%), která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2 , 3 o.s.ř. za použití ust. § 14a vyhl. č. l77/l996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může soud na návrh oprávněného nařídit výkon rozhodnutí, anebo oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.