Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1932/2002

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. května 2002, č. j. -60, změnil vyhovující rozsudek Okresního soudu v Sokolově (soudu prvního stupně) ze dne 4. února 2002, č. j. -43, tak, že zamítl žalobu (na přivolení k výpovědi z nájmu „bytu č. 3 o velikosti kuchyně a 2 pokojů s příslušenstvím, II. kategorie, ve 2. podlaží domu čp. 1386 v S.“ – dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.

Na základě zjištění, že žalovaná (nájemkyně předmětného bytu) nezaplatila žalobkyni (pronajímatelce) nájemné za měsíce červen, červenec a srpen 2001, a že za měsíc září 2001 zaplatila z titulu nájemného pouze částku 1.858,- Kč, usoudil soud prvního stupně na naplněnost uplatněného výpovědního důvodu podle , , ve znění platném v době dání výpovědi z nájmu bytu (dále jen „obč. zák.“). Naproti tomu odvolací soud dovodil, že výpovědní důvod podle obč. zák. naplněn není. Po doplnění dokazování v odvolacím řízení přečtením ústřižků poštovních poukázek vzal totiž mimo jiné za zjištěno, že „za období červenec, srpen a září 2001 bylo nájemné hrazeno včas a v předepsané výši na adresu a účet pronajímatele“, a že nájemné za měsíc červen 2001 bylo uhrazeno ještě „na adresu předchozího majitele“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , , ve znění po novele provedené s účinností od 1. ledna 2001 (dále jen „“). V dovolání především namítla, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; uplatnila tak dovolací důvod podle I když dále uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu je „postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“, ve skutečnosti – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – neuplatnila dovolací důvod podle , nýbrž dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Námitkou, že platby nájemného za měsíce červenec, srpen a září 2001 nikdy neobdržela, neboť byly jako nevyplatitelné v důsledku špatně vyplněného čísla účtu pronajímatelky uvnitř poštovní poukázky vráceny zpět odesílateli, zpochybnila v rámci dovolacího důvodu podle správnost skutkového zjištění, že „za období červenec, srpen a září 2001 bylo nájemné hrazeno včas a v předepsané výši na adresu a účet pronajímatele“. Prostřednictvím užitého dovolacího důvodu podle žalobkyně napadla správnost právního závěru, že výpovědní důvod podle obč. zák. není v daném případě naplněn. Současně namítla, že žalovaná ji měla na nemožnost placení nájemného upozornit, a uvedla, že omluvit jí nemůže ani její uvěznění. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a odst. 2 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly v dovolání uplatněny. Existence vad podle , a b/ a tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu. Se zřetelem k výše uvedenému však ve skutečnosti nebyly namítány ani vady podle ; přitom z obsahu spisu nevyplývá, že by v řízení k těmto vadám došlo.

Je-li dovolání přípustné podle a b/ (v projednávané věci je dovolání přípustné podle ), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ).

Za skutkové zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu pokládat výsledek hodnocení důkazů, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení , protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo z přednesu účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení až Skutkové zjištění nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se okolností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.

Dovolacím důvodem podle lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že měl vycházet z jiného důkazu, že některý důkaz není ve skutečnosti pro skutkové zjištění důležitý apod.). Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.

Z pohledu skutkové podstaty podle § 711 odst. 1 písm. d/ obč. zák. (v podobě nezaplacení nájemného nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce) bylo v projednávané věci nepochybně právně významné skutkové zjištění, týkající se plateb nájemného za měsíce červen, červenec, srpen a září 2001. Na rozdíl od soudu prvního stupně vzal odvolací soud za zjištěno, že nájemné za měsíce červenec, srpen a září 2001 „bylo hrazeno včas a v předepsané výši na adresu a účet pronajímatele“. Uvedený skutkový závěr učinil z ústřižků poštovních poukázek, přečtených k důkazu u odvolacího jednání dne 16. května 2002 (provedení tohoto důkazu navrhla žalovaná ve svém dopisu na č. l. 34 a 35 spisu). Zmíněný skutkový závěr o zaplacení nájemného na účet pronajímatelky však z přečtených ústřižků poštovních poukázek nevyplynul a odvolací soud neprovedl jiné (další) důkazy, z nichž by vyplývalo, že platby uvedené na ústřižcích poštovních poukázek skutečně na účet pronajímatelky došly. Přitom nelze opomenout, že v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány ( , který je za použití aplikovatelný rovněž v odvolacím řízení). V této souvislosti nelze přehlédnout, že ani samotná žalobkyně se k uvedenému důkazu nevyjádřila (odvolacího jednání dne 16. května 2002, při němž byl zmíněný důkaz proveden, se totiž nezúčastnila). Skutkový závěr o zaplacení nájemného za uvedené měsíce (na účet pronajímatelky) tak odvolací soud učinil, aniž pro to měl oporu v provedených důkazech. Dovolací důvod podle byl proto užit opodstatněně, neboť odvolací soud vzal v úvahu okolnosti, které ohledně zaplacení nájemného za měsíce červenec, srpen a září 2001 na účet pronajímatelky z provedených důkazů nebo z přednesu účastníků nevyplynuly a ani jinak nevyšly za řízení najevo.

Nelze-li pokládat za správné skutkové zjištění, z něhož odvolací soud vyšel při posouzení naplněnosti výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. d/ obč. zák., neobstojí ani právní závěr, mající základ v uvedeném nesprávném skutkovém zjištění, tj. závěr, že výpovědní důvod podle citovaného ustanovení není naplněn.

Napadený rozsudek není tedy z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle , odst. 3 , obsahově konkretizovaných dovolacími námitkami žalobkyně, ve smyslu ustanovení věty před středníkem správný. Dovolací soud jej proto podle věty za středníkem zrušil a podle věty první věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. února 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu