Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 56/2021-29
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupeného titul. jméno příjmení jméno,
advokátkou se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
s adresou pro doručování adresa,
o zaplacení 15 916 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 8.10.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 916 Kč, úroku z prodlení z částky 2 600 Kč za dobu od 11.11.2019 do zaplacení a z částky 8 000 Kč za dobu od 11.11.2019 do 7.10.2020 zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 8.10.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 916 Kč, úroku z prodlení z částky 2 600 Kč za dobu od 11.11.2019 do zaplacení a z částky 8 000 Kč za dobu od 11.11.2019 do 7.10.2020 zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 15 916 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 10 600 Kč za dobu od 11.11.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že dne datum uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v elektronické formě, konkrétně pak prostřednictvím formuláře na webu žalobce. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel od žalobce dne 11.10.2019 částku 8 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč do 10.11.2019. Žalovaný tak řádně neučinil, žalobci tedy vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení a dále dle smlouvy rovněž účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením, v daném případě ve výši 2 500 Kč a dále na smluvní pokutu ve výši 2 816 Kč. Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby marně vyzván k úhradě dluhu, na nějž ničeho neuhradil.
2. Žalobce se z jednání omluvil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný ve věci uvedl, že je pravdou, že si vzal půjčku od žalobce a takto obdržel 8 000 Kč. K dotazu soudu, zda se žalobce nějakým způsobem před uzavřením smlouvy nějakým způsobem zabýval majetkovými poměry žalovaného, tento odvětil, že žalobci zasílal dva doklady totožnosti, jednu výplatní pásku a výpis z bankovního účtu, ovšem není si již jistý za jak dlouhé období.
3. Z výpisu z bankovního účtu žalobce vyplynulo, že tento dne datum odeslal částku 8 500 Kč na účet č. bankovní účet. Dále žalobce předložil dvě listiny vyhotovené žalobcem, a to Smlouvu o zápůjčce, kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce a žalovaný a Všeobecné obchodní podmínky, obě bez podpisu žalovaného. Dále žalobce předložil specifikaci pět upomínek bez dokladu o doručení či odeslání žalovanému. Posledním důkazem pak byla předžalobní výzva ze dne 1.10.2020 adresovaná žalovanému, jež byla dle podacího lístku žalovanému dne 1.10.2020 odeslána.
4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce zaslal dne datum na bankovní účet žalovaného 8 000 Kč, žalobce disponuje osobními údaji žalovaného a listinami shora uvedenými. Dne 1.10.2020 žalovanému odeslal předžalobní upomínku.
5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce převedl na účet žalovaného 8 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva, jejíž uzavření žalovaný nepopíral, není platná. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak netvrdil a tím méně tedy prokázal, že by se před uzavřeným smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet, jak mu ukládá zákon. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a případně ověřovat jednostranně sdělené informace od spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1742/15 ze dne 8.7.2015). Je pravdou, že zákon o SP v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o SP, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).
14. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnosti doplnit důkazy a tvrzení dle § 118a o.s.ř. Jelikož pak žalobce netvrdil a neprokázal, že by se jakýmkoliv způsobem zabýval schopností žalovaného splácet úvěr, nezbylo soudu než s odkazem na výše uvedené shledat předmětnou smlouvu neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalovanému 8 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, tak dle provedeného dokazování je možno za výzvu žalovanému k plnění považovat až předžalobní upomínku odeslanou dne 1.10.2020. S odkazem na § 573 občanského zákoníku je tato doručená třetí pracovní den od odeslání, tedy dne 6.10.2020. Jelikož žalovaný následující den bezodkladně neplnil, je od následujícího dne v prodlení.
15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měli oba účastníci řízení zhruba shodný poměr úspěchu a neúspěchu v řízení ve vztahu k jeho předmětu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.