Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1839/09

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 3. prosince 2009

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Praha 5, Kartouzská 200/4, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. března 2009 č. j. -20, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 12. května 2009 č. j. -24 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2009 č. j. -25, jimiž bylo stěžovatelce (oprávněné v exekučním řízení) uloženo zaplatit soudnímu exekutorovi peněžité částky z titulu nákladů exekuce, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích jako účastníka řízení.

VýrokI. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. března 2009 č. j. -20, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 12. května 2009 č. j. -24 a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2009 č. j. -25 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované d. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. III. Náhrada nákladů se stěžovatelce nepřiznává.

Odůvodnění

I.

Včas podanými ústavními stížnostmi, které byly spojeny usnesením Ústavního soudu ze dne 8. září 2009 ke společnému projednání, se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měla za to, že jimi bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu".

Obsahem všech ústavní stížností napadených rozhodnutí je v podstatě totožná problematika i argumentace týkající se nákladů exekučního řízení, v němž byla stěžovatelce jako oprávněné uložena povinnost zaplatit soudní exekutorce JUDr. Ingrid Švecové náklady exekuce ve výši 4 165 Kč, spočívající v paušální náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích v odůvodnění napadených usnesení vždy dovodil, že "pokud nová právní úprava procesního práva neobsahuje přechodná ustanovení o aplikaci předchozí právní úpravy, rozhoduje soud podle úpravy platné v době rozhodování. , kterým byl s účinností k 1. lednu 2008 novelizován , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, přechodná ustanovení k nákladům exekuce neobsahuje, jedná se o předpis procesního práva, a proto okresní soud při rozhodování o nákladech exekuce správně postupoval podle platné a účinné právní úpravy v době jeho rozhodování, tedy podle ustanovení exekučního řádu ve znění novely č. ".

II.

Stěžovatelka, obdobně jako ve svých předchozích ústavních stížnostech, namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity a pro porušení ústavně zaručeného práva na právní jistotu. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. , kterým se mění , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce exekučního řádu ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné soudy prvního stupně neměly ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měly vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí svým nálezem zrušil. Zároveň navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů za zastupování advokátkou v řízení před Ústavním soudem.

III.

K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích. K námitkám stěžovatelky, které se týkaly aplikace ustanovení § 89 exekučního řádu, odkázal na odůvodnění rozhodnutí a současně uvedl, že argumentaci stěžovatelky považuje za polemiku se závěry rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Ústavnímu soudu dává na zvážení, s přihlédnutím k tomu, že v ústavní stížnosti absentuje tvrzení, jaká ústavní práva stěžovatelky byla porušena, aby s ohledem na svou konstantní judikaturu o tom, že není dalším článkem soustavy obecných soudů, ústavní stížnost odmítl. Odvolací soud v závěru vyjádření vyslovil polemiku se závěry Ústavního soudu obsaženými v nálezu

sp. zn.

[nález ze dne 5. 5. 2009 (N 110/53 SbNU 375)], který je dle jeho názoru založen na výkladu § 129 exekučního řádu, jenž ovšem není podkladem pro závěr, že se exekuční řízení dokončí podle znění účinného v době podání návrhu na nařízení exekuce.

IV.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.

V.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnosti splňují všechny náležitosti požadované , včetně řádného zastoupení stěžovatelky doloženého speciální plnou mocí, a jsou i důvodné.

Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu

sp. zn.

ze dne 5. května 2009 (N 110/53 SbNU 375), v nálezu

sp. zn.

ze dne 29. července 2009 (N 172/54 SbNU 181) nebo v nálezu

sp. zn.

ze dne 16. září 2009 (N 204/54 SbNU 531). V citovaných nálezech Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces [ y] a dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality založené novelou exekučního řádu provedenou , jakož i ústavně konformní interpretace exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007 je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nález

sp. zn.

ze dne 9. října 2008 (N 170/51 SbNU 85) či nález

sp. zn.

ze dne 15. ledna 2008 (N 12/48 SbNU 127)], tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému [obdobně viz nález

sp. zn.

ze dne 4. června 2009 (N 132/53 SbNU 665)].

Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavní soud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedeném nálezu odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje, včetně obiter dicta uvedeného v nálezu

sp. zn.

.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích napadenými usneseními porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované y. Proto podle ústavním stížnostem vyhověl a podle zrušil napadená rozhodnutí.

Pokud jde o návrh stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů zastoupení před Ústavním soudem, Ústavní soud konstatuje, že neshledal podmínky ustanovení , jehož se stěžovatelka dovolává. Proto tomuto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů za právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem stěžovatelce nepřiznal.