Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1107/2002

U S N E S E N Í

u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , t a k t o :

Podle § 265j tr. ř. se dovolání z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. , byla obviněná uznána vinnou trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. společně se spoluobviněným V. K. Podle § 247 odst. 2 tr. zák. byla pak odsouzena k trestu odnětí svobody

v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. ji bylo také uloženo, aby podle svých sil nahradila škodu způsobenou trestným činem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo také rozhodnuto o uplatněném nároku poškozeného na náhradu škody.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. , podle

§ 253 odst. 3 tr. ř. odvolání obviněné odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná řádně a včas dovolání v němž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. V odůvodnění namítá, že ve výzvě k odstranění vad odvolání, která byla podle § 251 odst. 1 tr. ř. doručena obhájkyni dne 8. 8. 2002, nebyla trestní věc označena jménem obviněné, ale toliko spisovou značkou soudu I. stupně a jménem předsedy senátu. V důsledku této nedostatečné specifikace výzvy byla tato omylem založena do jiného klientského spisu, ve kterém rozhodoval týž předseda senátu a kde bylo rovněž podáno odvolání, přičemž obhájce není povinen vést evidenci trestních věcí podle spisové značky soudu. Namítá proto, že výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. by měla zcela nepochybně obsahovat alespoň jméno obžalovaného a nikoliv pouze spisovou značku soudu. Z jazykového výkladu § 251 odst. 1 tr. ř., že pak vyplývá, že i když podal odvolání toliko obhájce za obviněného, není odvolatelem obhájce, ale zůstává jím obviněný. Výzva k odstranění vad odvolání, že tak měla být doručena nejen obhájkyni, ale také samotné obviněné, aby tak nebylo narušeno její právo na obhajobu. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že v případě podání odvolání obhájcem za obviněného vyplývá z ustanovení

§ 251 odst. 1 tr. ř. pouze povinnost soudu doručit výzvu toliko obhájci a postup soudu byl správný. Dovolatelka, že však důvodně namítá, že výzva soudu musí obsahovat takové náležitosti, aby byly nezaměnitelné a jednoznačné. Předmětnou výzvu proto z obsahového hlediska nepovažuje za řádnou a odpovídající intencím § 251

tr. ř., přičemž pro srovnání poukazuje na vyrozumění o hlavním líčení, kde se kromě vlastního obsahu uvádí jméno obviněného, označení trestných činů, spisová značka, pod kterou je věc u soudu vedena a podpis soudce. Pokud tedy odvolání nebylo dodatečně odůvodněno v důsledku uvedené nesprávnosti, neměl odvolací soud vytvořeny předpoklady k rozhodnutí podle § 253 odst. 3 tr. ř. Navrhl proto, aby bylo dovoláním napadené usnesení zrušeno včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo odvolacímu soudu přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Protože dovolaní ve věci je přípustné a dovolatelka uplatnila způsobilý dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., zabýval se Nejvyšší soud opodstatněností námitek uvedených v odůvodnění dovolaní.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolatelka pak uplatňuje pouze první alternativu tohoto dovolacího důvodu, když výslovně namítá, že bylo rozhodnuto

o odmítnutí odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu dovolání podle § 249

odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle

§ 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.

Podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti odvolání.

Ze znění citovaného ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. je zřejmé, že podal-li odvolání za obžalovaného jeho obhájce, jak tomu bylo i v tomto případě, vyzve předseda senátu toliko tohoto obhájce a nikoli také obžalovaného, aby vady odstranil ve lhůtě pěti dnů. Tento závěr jednoznačně vyplývá z dikce „... vyzve je ...“, tj. vyzve toliko osoby uvedené v první větě ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. Tento závěr pak vyplývá

i z druhé věty tohoto zákonného ustanovení, podle které stejně postupuje předseda senátu i v případě, že takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce. Povinnost vyzvat obžalovaného k odstranění vad odvolání vyplývá pouze z ustanovení

§ 251 odst. 2 tr. ř., který se však vztahuje na případ, kdy obžalovaný nemá obhájce. O takovýto případ, ale v této věci nejde. Uvedený závěr zcela jednoznačně a zřejmě vyplývá ze znění § 251 odst. 1 tr. ř., které nevyvolává žádné pochybnosti o tom, že k odstranění vad odvolání vyzve předseda senátu toliko ty strany trestního řízení, které jsou uvedeny v první větě § 251 odst. 1 tr. ř. Námitka obviněné je proto v tomto směru zjevně neopodstatněná.

Pokud jde o další námitku ohledně formálních náležitostí výzvy k odstranění vad odvolání, zákon tuto otázku nijak blíže neupravuje. Lze se ztotožnit s názorem státního zástupce, že výzva by měla obsahovat takové náležitosti, aby byly nezaměnitelné a jednoznačné. V daném případě, jak vyplývá z předmětné výzvy předsedy senátu (samosoudce), tato obsahovala spisovou značku, pod kterou je věc vedena u soudu I. stupně, jméno předsedy senátu (jak uvádí obviněná) a navíc, ač se o tom dovolatelka nezmiňuje, také datum vydání rozsudku, proti kterému bylo odvolání podáno. Protože výzva ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. není rozhodnutím podle trestního řádu, ale pouhým neformální přípisem, jehož cílem je dosáhnout, aby odvolání splňovalo zákonné požadavky (§ 249 tr. ř.) a mohlo být způsobilým důvodem pro přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacím soudem, splňuje svůj účel tehdy, je-li z ní zřejmé, že se jedná o výzvu podle § 251 odst. 1 tr. ř., jejímž cílem je odstranění vad odvolání tak, aby odpovídalo požadavkům § 249 odst. 1 tr. ř., v jaké lhůtě je nutno tyto vady odstranit, upozornění na následky nevyhovění výzvě a údaje týkající se označení věci, ve které je nutno vady odvolání odstranit. Pokud v daném případě byla trestní věc ve výzvě specifikována uvedením spisové značky, pod kterou je vedena u soudu I. stupně a dále uvedením data vyhlášení rozsudku proti kterému bylo odvolání podáno včetně jména příslušného předsedy senátu, byla tato výzva dostatečně určitá a nevyvolávala žádné pochybnosti o tom, co, v jaké lhůtě, pod jakou sankcí a v jaké trestní věci má obhájce obviněné učinit. Uvedení také jména obviněné není nutnou náležitostí, jejíž absence by mohla být důvodem nezpůsobilosti výzvy k dosažení účelu sledovaného ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud se neztotožnil ani s názorem státního zástupce uvedeným ve vyjádření

k dovolání, ohledně srovnání výzvy podle § 151 odst. l tr. ř. s vyrozuměním o veřejném zasedání. Ve Sdělení Ministerstva spravedlnosti, ze dne 1. 2. 2002,

o vydání vzorů doporučených pro použití v trestním a v občanském soudním řízení (částka 1/2002 č. 2 Sbírky instrukcí a sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR) není obsažen žádný vzor pro výzvu podle § 151 odst. l tr. ř. Pod č. 49 a 55 jsou pouze dva vzory výzvy (k nastoupení trestu a k vycestování z ČR).

Zcela bez významu je přitom námitka, že obhájce není povinen vést si evidenci věcí podle spisové značky soudu. Obhájce je podle tr. ř., m. j. povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc a účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně. Podle o advokacii, je advokát m. j. povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta. K tomu, aby mohl plně dostát těmto svým povinnostem, je také nutné dbát potřebné procesní obezřetnosti a organizovat svoji činnost tak, aby práva a oprávněné zájmy klienta nebyly ohroženy.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. února 2003

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš