Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 8/2021-22
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 650 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 750 Kč (za období 18. 12. 2017 – 15. 12. 2020) a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně jdoucím částky 1 650 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a dále částku 700 Kč, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč,
a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 650 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 750 Kč (za období 18. 12. 2017 – 15. 12. 2020) a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně jdoucím částky 1 650 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a dále částku 700 Kč, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 1 605 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, které žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila.
Žalovaná se k věci nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, kdy měl k dispozici smlouvu, výpisy z účtu žalobkyně, faktura inkasní společnosti, předžalobní upomínku: Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně dne 7. 12. 2017 žalované poskytla částku 1 500 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem v částce 150 Kč nejpozději do 17. 12. 2017. Žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti svůj dluh neuhradila. Soud ze smlouvy zjistil z čl. VII odst. 1 a násl., že žalobkyně v případě prodlení žalované mohla využít k mimosoudnímu vymáhání pohledávky služeb třetí osoby, přičemž náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky nese žalovaná. Z faktury inkasní právnická osoba anonymizováno bylo zjištěno, že ta vyúčtovala žalobkyni za mimosoudní vymáhání pohledávky za žalovanou částku 700 Kč. Dopisem ze dne 9. 12. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč, když žalovaná se zavázala zaplatit kromě jistiny rovněž úrok z úvěru a v případě porušení svých povinností rovněž náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátila, uložil mu tuto povinnost soud výrokem I. tohoto rozsudku.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce v částce 600 Kč, když žalobkyně nebyl v řízení zastoupena. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč podle ust. § 2 odst. 1 . vyhlášky č. 254/2015 Sb. a s 21% daní z přidané hodnoty (DPH).
Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.