Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 C 184/2020

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr Pavlem Pražákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení

bytem adresa

o zaplacení 27 210 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 670 Kč od 18. 6. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 5. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 4. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,05% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 541 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 4 152 Kč.

IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 670 Kč od 18. 6. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 5. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 4. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, ve výši 8,05% ročně z částky 1 090 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 541 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 4 152 Kč. IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba a.s., IČO, s žalovaným dne 29. 9. 2017 (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby v rámci členství v programu anonymizováno. Poskytování služeb mělo spočívat v předání zařízení žalovanému za účelem jeho dočasného užívání bez nároku jeho následný odkup. Žalovaný se zavázal platit měsíční členský poplatek. Pro případ nevrácení byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit cenu zařízení. Žalovaný dne 15. 8. 2016 převzal zařízení Mobilní telefon Samsung Galaxy S8 černý. Zařízení bylo žalovanému přenecháno na dobu 104 týdnů. Žalovaný však neplatil poplatky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dlužnou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se prostřednictvím své opatrovnice vyjádřil tak, že nárok neuznal a žalobu navrhl zamítnout. V případě, že by žalobkyně svůj nárok prokázala, navrhl, aby jí nebyla s ohledem na účelnost přiznána náhrada za zastoupení advokátem.

3. Soud vyzval žalobkyni i žalovaného, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žádný z účastníků se na výzvu soudu nevyjádřil, má se tudíž za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Dne 29. 9. 2017 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, jejímž obsahem bylo právo žalovaného za měsíční úplatu na stanovou dobu užívat mobilní telefon Samsung Galaxy S8 černý. Tento mobilní telefon specifikovaný ve smlouvě v uvedené hodnotě 21 990 Kč žalovaný převzal, což stvrdil svým podpisem. Výše úplaty byla stanovena dle ceníku. Po skončení ujednané doby nájmu se žalovaný zavázal předmětný mobilní telefon vrátit. Pro případ nevrácení mobilního telefonu si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude povinen uhradit paušální kompenzační poplatek ve výši hodnoty předmětného telefonu uvedené na předávacím protokolu ponížený o přesně specifikovanou procentuální část dle délky užívání. (Zjištěno z předávacího protokolu a smluvních podmínek programu Nový Samsung každý rok.)

6. Žalovaný od prosince 2017 řádně a včas neplatil sjednané měsíční platby. Konkrétně neuhradil nic na fakturu číslo ze dne 19. 12. 2017 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 29. 12. 2017, na fakturu číslo ze dne 19. 1. 2018 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 29. 1. 2018, na fakturu číslo ze dne 18. 2. 2018 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 28. 2. 2018, na fakturu číslo ze dne 19. 3. 2018 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 29. 3.2018, na fakturu číslo ze dne 19. 4. 2018 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 29. 4. 2018 a na fakturu číslo ze dne 19. 5. 2018 znějící na částku 1 090 Kč, splatnou dne 29. 5. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně ukončila členství žalovaného v programu a vystavila mu fakturu k uhrazení hodnoty zařízení ve výši 20 670 Kč (Zjištěno z přehledu neuhrazených pohledávek, faktury číslo shora uvedených faktur).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020 na žalobkyni. To bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou a oznámení o postoupení pohledávky).

8. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 24. 1. 2020 předžalobní upomínku (Zjištěno předžalobní výzvy s dokladem o odeslání).

9. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil, pokud jde o jejich pravost a vypovídací hodnotu, a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. V řízení nevyšlo najevo nic, co by zavdávalo příčinu k pochybnostem ohledně pravosti a pravdivosti provedených důkazů. Účastníci sami nic takového nenamítali. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný prvních sedm splátek úhrady za užívání mobilního telefonu řádně a včas zaplatil, soud tedy neměl nejmenších pochybností o tom, co bylo obsahem ujednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Kromě toho účastníci ani žádné další důkazy nenavrhovali.

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala na základě smlouvy žalovanému do užívání mobilní telefon. Žalovaný se zavázal platit za toto užívání měsíční částku dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Pro případ, že žalovaný mobilní telefon ve sjednané době nevrátí, si smluvní strany ujednaly, že žalovaný zaplatí kompenzační poplatek ve stanovené výši dle smlouvy.

11. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

12. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má bulharské státní občanství a přičemž jeho poslední známý pobyt se nacházel na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Soud proto aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 odst. 1 cit. nařízení s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

13. Nárok žalobkyně soud posoudil jako pohledávku z titulu nájemní smlouvy ve smyslu § 2201 o. z., podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně postaveno najisto, že na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání mobilní telefon a žalovaný se za to zavázal platit úhradu, tedy nájemné. Pokud jde o výši nájemného, tu má soud za prokázanou jednak z vystavených faktur a jednak z přehledu neuhrazených pohledávek. Z tohoto posledně uvedeného důkazu se totiž podává, že žalovaný prvních sedm splátek nájemného řádně hradil, lze z toho tedy jednoznačně usoudit, že tato výše úhrady byla mezi účastníky sjednána.

14. Z provedeného dokazování bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si ve smlouvě sjednaly sankční povinnost žalovaného pro případ, že mobilní telefon pronajímateli nevrátí. Touto sankční povinností bylo konkrétně uhrazení částky odpovídající hodnotě předmětného přístroje procentuálně ponížené dle doby jeho užívání. Toto ujednání soud po právní stránce kvalifikuje jako smluvní pokutu dle § 2048 o. z. Vzhledem k tomu, že byly naplněny sjednané podmínky pro vznik této smluvní sankční povinnosti žalovaného, tedy že žalovaný předmětný mobilní telefon právní předchůdkyně žalobkyně nevrátil, vznikla mu povinnost tuto smluvní pokutu zaplatit.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh z titulu nájemného (a pojistného) a smluvní pokuty řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, má povinnosti platit i úroky z prodlení ( a o. z.) ve výši dle

16. Konečně bylo z provedeného dokazování zjištěno, že právním předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že spornou pohledávku postoupila na žalobkyni. Tím došlo ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. z pohledu žalovaného ke změně v osobě věřitele. V tomto směru soud tedy uzavřel, že je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně.

17. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná ( ).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 541 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 089 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 210 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o argumentaci žalovaného ohledně neúčelnosti nákladů na právního zástupce, té soud nepřisvědčil s ohledem na právo na právní pomoc, které žalobkyni jakožto soukromé společnosti náleží.

19. Usnesením zdejšího soudu byla titul. jméno příjmení ustavena opatrovnicí žalovaného. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovenou opatrovnicí byly v řízení vykonány 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného), náleží jí dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty 27 210 Kč ve výši 1 776 Kč za každý ze dvou úkonů s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 220 Kč podle a. t. o 20 %, a dále dvě paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle a. t.. Opatrovnice žalovaného není plátkyní DPH. Soud proto rozhodl dle a opatrovnici žalovaného přiznal částku 4 152 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.

20. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV podle tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného a dále náklady na překlady písemností pro potřeby doručování do ciziny. Tyto náklady pak nese stát (shodně viz Putna, Mojmír. In: Drápal, Ljubomír a kol. I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 996.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.