Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 10/2003

U S N E S E N Í

Podle s e do evidence Rejstříku trestů z a z n a m e n a j í údaje o odsouzení občana České republiky P. P., rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. 2 KLs 500 Js 28599/98, a to pro trestné činy ilegálního převádění cizinců podle č. 1, 2, č. 1, 2, 6 cizineckého zákona, , nebezpečného zásahu do silniční dopravy podle č. 3, odst. 3, č. 2 a usmrcení z nedbalosti v sedmi případech podle , k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzi, Spolková republika Německo, ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. 2 KLs 500 Js 28599/98, jenž nabyl právní moci dne 20. 10. 1999, byl P. P. uznán vinným trestnými činy ilegálního převádění cizinců podle č. 1, 2, č. 1, 2, 6 cizineckého zákona, , nebezpečného zásahu do silniční dopravy podle č. 3, odst. 3, č. 2 a usmrcení z nedbalosti v sedmi případech podle .

Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že po předchozí dohodě s osobami organizujícími převádění osob, spolu se spoluodsouzeným H. převzali dne 30. 7. 1998 okolo 4:00 hod. na dohodnutém místě přijetí ležícím v blízkosti česko-německé státní hranice mezi obcemi N. a F. do transportéru zn. Mercedes, německé státní poznávací značky řízeného H., celkem 27 jugoslávských státních příslušníků, kteří bezprostředně předtím přicestovali obejitím hraničních kontrol v oblasti obce T. do Spolkové republiky Německo z České republiky. Poté co s osobami zahájili cestu směřující do L., byli okolo 4:40 hod. zastavováni hlídkou spolkové ostrahy hranic. Protože chtěli za všech okolností zabránit tomu, aby byli zadrženi, dohodli se, že vozidlo nezastaví. Najeli proto na zastavujícího úředníka, který se musel zachránit skoky na okraj vozovky. Při následující jízdě jejich vozidlo, pronásledováno vozidlem spolkové ostrahy hranic, při projíždění pravotočivé zatáčky v obci W. rychlostí 65-84 km/hod. vyjelo z jízdní dráhy, narazilo bočně na bránu, poté na zeď a čelně do stromu. Při této nehodě utrpěli oba odsouzení lehká zranění, z 27 převážených osob nacházejících se v nákladním prostoru bylo 20 částečně těžce zraněno a 7 na místě nehody zemřelo. P. P. byl na místě zadržen. Za podíl na přepravě osob mu byla přislíbena odměna ve výši 400 DM.

Pro tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let.

Dne 3. 2. 2003 pod sp. zn. 2311/2001-MO-M/8 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který zakládá trestní odpovědnost i podle právního řádu České republiky /trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a pomoc k trestnému činu útoku na veřejného činitele podle § 10 odst. 1 písm. c), § 155 tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z pohledu v úvahu přicházející právní kvalifikace skutku podle právního řádu České republiky se P. P. jednak pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu a jednak se záměrem dokonat již uvedený čin utvrzoval jiného v předsevzetí zaútočit bezprostředním fyzickým násilím na zasahujícího policistu. V prvním případě jde o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky, v druhém případě o účastenství na poměrně závažné úmyslné násilné trestné činnosti, směřující navíc proti veřejnému činiteli. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2003

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch