Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 82/2021-16
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 291 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 291 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. et titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 291 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. et [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 291 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy o odpovědnosti za škodu.
V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci pak soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. právnická osoba a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva, na kterou ovšem žalovaná neuhradila i přes výzvu pojistné ve výši 291 Kč.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012, otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšné žalobkyni ve věci pak byla proti žalované přiznána náhrada nákladů řízení, spočívající toliko v náhradě zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje, když ostatní účtované položky v podobě odměny advokáta a jeho režijních paušálů za poskytnuté úkony právní služby dle advokátního tarifu neshledal náklady vynaloženými účelně. V této souvislosti vycházel ze skutečnosti, že i soudní uplatňování pohledávek v podobě bagatelních částek dlužného pojistného je hlavní částí podnikání žalobkyně, jež tak musí disponovat příslušným aparátem a znalostmi pro výkon této své a pro něj běžné agendy, přičemž jde o velmi jednoduché typizované úkony podle vzorové žaloby, jež jsou generovány automatizovaně, tudíž není účelným k podávání takových žalob najímat advokáta a jeho odměnu a paušální výdaje za zastupování účastníka v řízení tak nelze žalobci přiznat. K odůvodnění tohoto způsobu rozhodnutí o nákladech řízení soud dále odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 27. 12. 2011 vydané pod sp. zn. IV. ÚS 2777/2011 a zejména pak nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 195/11 ze dne 15. 12. 2011.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).