Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 968/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-147

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal uložení povinnosti zpřístupnit nebytové prostory s tím, že se žalovaným šest let podnikají na základě smlouvy o sdružení a společně provozují restauraci. Nájemní smlouva na předmětné nebytové prostory byla uzavřena dne 27. února 1998, kde jako pronajímatel je uvedena firma I. B. spol. s r. o. a jako nájemce T. T.; přestože byla podepsána pouze jedním účastníkem sdružení, zavazovala oba účastníky, neboť v době podpisu nájemní smlouvy byla smlouva o sdružení platná.

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 6. prosince 1999 č. j. – 65 uložil žalovanému povinnost zpřístupnit žalobci nebytové prostory situované v přízemí domu č. p. 3145, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu Praha – město, k. ú Záběhlice, sestávající z veřejných provozních místností o výměře 148 m2, pomocných prostor o výměře 62 m2, kanceláře o výměře 5 m2 a zděného stánku situovaného mimo objekt o výměře 10 m2, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. října 2000 č. j. – 105 rozhodl tak, že změna žaloby se nepřipouští (výrok I.) a rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok II.). Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 24. dubna 2002 č. j. – 123 rozsudek odvolacího soudu vyjma výroku I. zrušil a vrátil věc v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení; dovolání směřující proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze odmítl. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. září 2002 č. j. – 136 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání z důvodů podle a d) , ve znění do 31. 12. 2000. Dovolatel namítá, že závěr soudu je v rozporu s provedeným dokazováním a rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení, když se soud nevypořádal s rozlišením mezi nájmem na straně jedné a provozováním společné činnosti na straně druhé.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „ ”).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé / /, nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil / /.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením /vydáním/ usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Vady řízení vyjmenované v ustanovení , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti / /, nebyly dovolatelem tvrzeny a ani z obsahu spisu nevyplývají.

Přípustnost dovolání v dané věci není dána ani podle , neboť dovolání směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu a nejedná se o případ, kdy soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ). Na této situaci nic nemění to, že v pořadí první rozsudek odvolacího soudu byl dovolacím soudem zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Přípustnost dovolání v dané věci nelze dovodit ani z a 2 , neboť odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání ve výroku svého rozhodnutí a žalovaný o připuštění dovolání ani nežádal.

Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není z hledisek , a přípustné, Nejvyšší soud dovolání žalované – aniž se mohl věcí dále zabývat - podle a odmítl. Ve smyslu , věty první dovolací soud o dovolání rozhodl bez jednání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , neboť žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobci náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. února 2003

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu