Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 626/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 13. dubna 2001, čj. -55 v odvoláním napadené části, tj. ve výroku II., kterým Okresní soud v Opavě žalobu na uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobcem do 15 dnů od právní moci rozsudku kupní smlouvu určeného znění zamítl, a v jeho výroku III. o nákladech řízení před soudem prvního stupně ho změnil tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě těchto nákladů částku 8.375,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7.092,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho výroků o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podala žalovaná včas dovolání. Namítla, že oba soudy pochybily ve svém rozhodnutí o náhradě nákladů řízení tím, že při určení tarifní hodnoty řízení, a tím i odměny za jeden úkon právní služby nesprávně použily ustanovení vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, aniž to jakkoli odůvodnily. Podle dovolatelky měly oba soudy určit tarifní hodnotu řízení, a tím i odměnu za jeden úkon právní služby podle citovaného právního předpisu, tj. měly vycházet z kupní ceny nemovitosti ve výši 3,409.000,- Kč, která byla předmětem řízení. Tímto postupem dospěla k částce 13.775,- Kč za jeden úkon právní služby a ke svým nárokům na celkovou odměnu (včetně paušální náhrady) ve výši 110.200,- Kč za prvoinstanční řízení a na celkovou odměnu (včetně paušální náhrady a náhrady cestovních výdajů) ve výši 41.325,- Kč za odvolací řízení. Dovolatelka, poukazujíc na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 4. července 2001, o který opřela svůj právní nárok, navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Se zřetelem k době vydání rozsudků soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném od 1. ledna 2001 (dále též jen „ “).

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Rozhodnutí soudu o nákladech řízení má povahu usnesení ( ).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s .ř.

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání směřujícího proti výrokům rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam taxativně vyjmenovanými ustanoveními.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a usnesení odvolacího soudu,

a/ jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b/ jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c/ jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž usnesení o nákladech řízení není.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( , věta první, ), usnesením odmítl ( , ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a Dovolání žalované bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. února 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu