Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 301/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně, soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti společnosti ROKOSPOL, a.s., sídlem Dolní Valy 893, Uherský Brod, zast. JUDr. Aloisem Coufalíkem, advokátem, sídlem Masarykova 175, Luhačovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2008, č.j. 32 Cdo 4048/2008-120, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.4.2008, č.j. 4 Cmo 389/2007-99, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28.5.2008, č.j. 41 Cm 157/2004-69, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28.5.2008, č.j. -69, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.4.2008, č.j. -99, se odkládá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatelka se útavní stížnosti podanou včas ( a odst. 4 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ") a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem ( a 2, , ) domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů a tvrdí - stručně vyjádřeno - že jimi bylo porušeno její právo na řádný zákonný proces garantovaný článkem 90 věta první y, právo na spravedlivé soudní řízení garantované článkem 36 odst. 1 d, článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo na ochranu majetku ve smyslu článku 11 odst. 1 d a ve smyslu článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

V průběhu řízení o ústavní stížnosti podala stěžovatelka návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28.5.2008, č.j. -69, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.4.2008, č.j. -99, který doložila usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13.5.2009, č.j. -9, jímž byla podle těchto rozsudků nařízena exekuce na její majetek, a uvedla, že se bez své viny (s odkazem na celosvětovou recesi a krizi, počet zaměstnávaných osob a hrozící vážné ohrožení firmy) ocitla přechodně v takovém postavení, že by neprodlená exekuce mohla mít pro ni zvlášť nepříznivé následky; přičemž vedlejší účastnice (tj. oprávněná) by případným odkladem nemohla být vážně poškozena.

Ústavní soud, přihlédnuv k povaze posuzované věci a ke všem okolnostem, zváživ přitom též povahu řízení o ústavní stížnosti, aniž by jakkoli předjímal výsledek v samotném meritorním rozhodnutí, neshledal důvody, pro které by nemohlo být stěžovatelčině návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozsudků vyhověno, zejména pokud tomu nebrání důležitý veřejný zájem a lze důvodně předpokládat, že by provedení exekuce znamenalo pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám (též s přihlédnutím k účinkům tzv. generálního inhibitoria).

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, Ústavní soud návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyhověl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2009

František Duchoň, v.r.

předseda senátu