Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 7/2021
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr Pavlem Pražákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 104 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 104 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 048,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 067,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 908,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 908,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 104 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 048,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 067,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 908,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 908,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč a jedná se tak o bagatelní spor, soud se dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne 3. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu poskytla finanční částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 58 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 4. 2016. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky spočívající v jistině ve výši 6 908,79 Kč, poplatku za bezhotovostní inkaso splátek ve výši 2 062,30 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 132,91 Kč předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ust. § 115a o. s. ř. vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného nijak reagováno. Žalobkyně s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. souhlasila již v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
5. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 3. 3. 2015 s žalovaným smlouvu, na základě které mu poskytla částku ve výši 9 000 Kč. Svým podpisem na smlouvě žalovaný potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou výši poskytnuté částky. Ve smlouvě si účastníci ujednali, že žalovaný zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí výše uvedené částky úrok ve výši 23,72 % p. a., což při zvolených 58 splátkách činilo částku 1 260 Kč, a dále poplatek za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, přičemž hotovostní režim splátek si žalovaný sám dobrovolně zvolil, ačkoli mohl zvolit splácení na účet právní předchůdkyně žalobkyně, za což žádný poplatek účtován nebyl. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně v 58 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč. V roce 2015 se průměrná sazba úroků na spotřebitelské úvěry poskytované bankami pohybovala v rozmezí 11% - 13% ročně. Žalovaný dohodnuté splátky řádně a včas neplnil, když poslední splátku uhradil dne 27. 9. 2015 Smlouvou ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ke dni postoupení byl dluh žalovaného tvořen částkou 9 104 Kč a dalším příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
6. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.
7. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má moldavské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je rozhodným právem právo české podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Nárok žalobkyně soud posoudil jako pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Co se týče předání samotného předmětu zápůjčky, žalovaný převzetí peněz v hotovosti výslovně potvrdil svým podpisem na smlouvě. Soud proto učinil právní závěr, že smlouva o zápůjčce jakožto reálný kontrakt skutečně uzavřena byla a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit zapůjčenou částku včetně sjednaných úroků (§ 2392 odst. 1 o. z.) a poplatku za administrativní zpracování, který je po právní stránce na místě rovněž kvalifikovat jako úrok, neboť se jedná o cenu peněz, které byly žalovanému zapůjčeny.
10. Kromě jistiny zápůjček a úroků (vč. poplatku za zpracování) vznikla pak na základě ujednání mezi účastníky žalovanému povinnost zaplatit i náklady za hotovostní inkaso splátek, neboť tuto nadstandardní službu sám dobrovolně zvolil. V souvislosti s tímto nárokem se soud zabýval ve světle judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) mravností celkové výše„ ceny peněz“, kterou žalovaný musí za poskytnutí zápůjčky uhradit a dospěl k závěru, že poplatek za hotovostní splácení dluhu do této ceny zahrnout nelze. Hotovostní inkaso představuje zcela vědomě a dobrovolně zvolenou zcela nadstandardní službu. Žalovanému nic nebránilo, aby si namísto tohoto (relativně nákladného) způsobu splácení zvolil zasílání splátek na účet zapůjčitele bankovním převodem či poštovní poukázkou. Žalovanému se za platbu hotovostního inkasa dostalo protiplnění spočívajícího v tom, že ho bude každý týden navštěvovat zástupce zapůjčitele a v hotovosti od něj bude přebírat splátku dluhu. Jen prostou úvahou o počtu hodin, které se zapůjčitel zavázal touto činností strávit, lze dospět k závěru, že se jedná o protiplnění, jež je k ceně této zcela nadstandardní služby naprosto adekvátní. Relativně vysokou cenu této služby je třeba proto poměřovat vysokou mírou komfortu pro žalovaného, který namísto toho, aby se sám staral o řádné splácení, mohl spoléhat na to, že zapůjčitel pro každou splátku bude sám chodit. Po odečtení tohoto poplatku tedy úrok činí 3 060 Kč ze zápůjčky ve výši 9 000 Kč, a to na 58 týdnů. Při přepočtu na procenta ročně tak úrok (cena peněz) ze zápůjčky činí 30,48% což bezpochyby nepřevyšuje trojnásobek úrokové míry poskytované bankami za spotřebitelské úvěry, která se pohybovala v roce 2015 v rozmezí od 11% do 13% ročně. Soud tedy ve světle shora citované judikatury uzavřel, že žalované plnění není nemravné.
11. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla smlouvou v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno (§ 1882 o. z.). Na základě výše uvedeného tedy soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému nárok na zaplacení požadované částky (jistiny, úroku a dalších nákladů zápůjčky ve sjednané výši), a to včetně požadovaných úroků z prodlení. Žalovaný totiž svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil a dostal se tak dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.).
12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 104 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.