Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2137/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. listopadu 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného Mgr. Pavlem Švarcem, advokátem se sídlem v Prostějově, Netušilova 7, proti rozhodnutí Městského úřadu v Prostějově, odboru sociálních věcí č. j. 32171/2009/PRO ze dne 27. 5. 2009 a rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí sp. zn. KÚOK/61675/2009/OSV-SP/7204, č. j. KUOK 68078/2009 ze dne 15. 7. 2009 a návrhu na zrušení ustanovení , a , takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení ustanovení , a se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá s tvrzením porušení y ČR, , , , a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článků 2, 3, 4, a 5 Úmluvy o právech dítěte, v záhlaví označená rozhodnutí správních orgánů, jimiž nebylo vyhověno jeho žádosti o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi - doplatku na bydlení a domáhá se jejich zrušení. Zároveň navrhl zrušení ustanovení , a , o pomoci v hmotné nouzi.

Předtím, než se začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí Ústavní soud zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( , ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( , ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (srov. nález ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, č. 111).

Z obsahu ústavní stížnosti plyne, že stěžovatel proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu nepodal správní žalobu. Za tohoto stavu třeba učinit závěr, že nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a jeho ústavní stížnost je tak nepřípustná. Podmínky pro aplikaci ustanovení , jehož použití se stěžovatel dovolával v podstatě s tvrzením, že jeho stížnost reprezentuje veřejný zájem, když se dotýká blíže neurčeného počtu osob, žádajících o přiznání stejné dávky a nacházejících se ve stejné životní situaci jako on, Ústavní soud totiž v dané věci neshledal, neboť pro závěr o podstatném přesahu vlastních zájmů stěžovatele, jak plyne z judikatury Ústavního soudu (např. rozhodnutí

sp. zn.

) nepostačuje pouhé tvrzení dotčenosti velké skupiny lidí a podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele není také ekvivalentní s tvrzenou protiústavností zákonného ustanovení.

Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení shora označených ustanovení zákona o hmotné nouzi, lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě odmítnutí ústavní stížnosti z důvodů uvedených v ustanovení , odst. 2 písm. a) sdílí procesně její osud i tento návrh.

Za tohoto stavu byla ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení zákonného ustanovení bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnuta podle , b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu