Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 108/2021-24

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr Ing Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 21 150,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 150,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 042,74 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 9. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 40,26 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 32,41 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 11. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 24,30 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 12. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 16,45 Kč a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 1. 2020 do 16. 2. 2020 částkou 6,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 150,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 042,74 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 9. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 40,26 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 32,41 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 11. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 24,30 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 12. 2019 do 16. 2. 2020 částkou 16,45 Kč a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 1. 2020 do 16. 2. 2020 částkou 6,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 150,24 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru č. SU4001571325, kdy byl současně poskytnut úvěrový rámec čerpaný kreditní kartou. Na základě této smlouvy žalobkyně dne 4. 10. 2018 žalovanému poskytla částku 10 000 Kč a následným čerpáním i další peněžní prostředky. Tyto žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení sjednaných poplatků a zákonného úroku z prodlení.

Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 7 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky. Speciální úprava mezi Českou republikou a Slovenskou republikou sjednána není.

Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru č. SU4001571325, jejíž součástí bylo mimo jiné poskytnutí kontokorentního úvěru čerpaného kreditní kartou s prvotním rámcem čerpání 10 000 Kč. Na základě této smlouvy žalobkyně dne 4. 10. 2018 žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, a následně i další peněžní prostředky dle předloženého výpisu z úvěrového účtu. Tyto žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 16. 1. 2020 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 23. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.

Dle evidence žalobkyně celková dlužná částka ke dni zesplatnění smlouvy činila 21 224,33 Kč a skládala se z dlužných splátek splatných do dne předčasné splatnosti včetně smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů ve výši 5 556,59 Kč (dlužné splátky činily 4 575 Kč, poplatky za odeslání upomínek činily 450 Kč za tři odeslané upomínky, zákonný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 74,09 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek byla ve výši 457,5 Kč), sankční platby při předčasné splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a nesplacené části jistiny ve výši 15 467,74 Kč.

Dle evidence žalobkyně žalovaný vyčerpal částku v celkové výši 18 331,61 Kč, což je patrné z posledního výpisu ze dne 5. 1. 2020. Tato vyčerpaná částka je požadována jednak jako jistina nesplacená do rozhodného dne 15 467,74 Kč a jako jistina obsažena v dlužných splátkách splatných do dne zesplatnění smlouvy 2 863,87 Kč (ve dlužné splátce ke dni 15. 9. 2019 jistina činila 593,86 Kč, ve dlužné splátce ke dni 15. 10. 2019 jistina činila 609,53 Kč, ve dlužné splátce ke dni 15. 11. 2019 jistina činila 609,61 Kč, ve dlužné splátce ke dni 15. 12. 2019 jistina činila 625,1 Kč, ve dlužné splátce ke dni 15. 1. 2020 dle Sazebníku jistina činila 425,77 Kč).

Vedle vyčerpané částky je žalobkyní požadováno u všech pět dlužných splátek pouze předepsané úroky, pojištění a poplatky, nikoliv jistina obsažená ve splátkách, ve výši 1 711,13 Kč, poplatků za zaslané písemné upomínky v celkové výši 450 Kč dle Sazebníku (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku 150 Kč, přičemž byly odeslány tři upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 74,09 Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 457,5 Kč Celkem tak žalobkyně nárokuje a dle své evidence dokládá dluh sestávající z částek 15 467,74 Kč + 2 863,87 Kč + 1 711,13 Kč + 450 Kč + 200 Kč + 74,09 Kč + 457,5 Kč, tj. celkem 21 224,33 Kč.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty, kdy žalovaný vyčerpal celkem 18 331,61 Kč. Tento dluh měl vrátit do 16. 1. 2020, kdy byl dluh jako celek zesplatněn, neboť byl žalovaný v prodlení s úhradou splátek. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

Sjednané smluvní poplatky – poplatky za odeslání upomínky á 150 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek ve výši 457,50 Kč, jsou dle názoru soudu přiměřené a souladné s dobrými mravy a proto soud i v této části nároku žalobě vyhověl.

Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 847 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 150,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.