Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 17/2021-35
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní titul Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 428 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 428 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 428,17 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 988,52 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 253,59 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 133,04 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 428 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 428,17 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 988,52 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 253,59 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 133,04 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 428 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 681,76 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 121,56 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 12. 4. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovaný téhož dne v hotovosti převzal částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 12 600 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobce v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 7. 1. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 12 428 Kč a dále úroky a zákonné úroky z prodlení. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný na tento dluh nic nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 12. 4. 2017 a z tabulky umoření soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč, tj. celkem částku 22 600 Kč v 60 týdenních splátkách. Termín poslední splátky připadl na den 6. 6. 2018. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29 % ročně. Podle čl. 10 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce pro případ, že žalovaný nesplní povinnost včas uhradit některou ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy 1 (strany 134) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 má soud za prokázané postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný neodporoval, soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 12 428 Kč (z toho 7 276,18 Kč jistina dluhu a 5 151,82 Kč dlužné poplatky) a dále úroky a úroky z prodlení. Z veřejného obchodního rejstříku soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl od 15. 1. 2001 do 13. 6. 2011 v předmětu podnikání zapsáno poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů a od 13. 6. 2011 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 15. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytnutí půjčky ve výši 12 000 Kč se smluveným souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč. Celková dlužná částka ve výši 22 600 Kč byla splatná v 60 týdenních splátkách. Žalovaný jistinu úvěru ve výši 7 276,18 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 151,82 Kč ve stanovené lhůtě splatnosti žalobkyni nezaplatil a na tento svůj dluh nic nezaplatil ani později, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 7. 2020. V souladu s čl. 12 smluvních podmínek žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením požadovala zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z důvodu prodlení na straně žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o půjčce, ale smlouvu o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byl tedy žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč za smluvený poplatek ve výši 10 600 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 22 600 Kč v 60 týdenních splátkách, s jejichž zaplacením se žalovaný dostal do prodlení. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávky došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 988,52 Kč, vzniklého zákonnou sazbou ve výši 8,50 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 15. 5. 2018 do 20. 1. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Dále žalobkyni v souladu se smlouvou o zápůjčce vznikl nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 428,17 Kč, vzniklého sazbou ve výši 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 7. 6. 2018 do 20. 1. 2020 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).
6. Naproti tomu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta v části kapitalizovaného úroku ve výši 253,59 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 133,04 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení soud zjistil, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,50 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 15. 5. 2018 do 20. 1. 2020 činí částku 988,52 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 1 121,56 Kč. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku soud dále zjistil, že kapitalizovaný úrok vzniklý sazbou 29 % ročně z částky 7 276,18 Kč od 7. 6. 2018 do 20. 1. 2020 činí částku 3 428,17 Kč a nikoliv žalobkyní požadovanou částku ve výši 3 681,76 Kč.
7. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, neboť měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 428 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 252 Kč.
8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.