Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 111/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24.9.2020 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, smlouvu o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet poté, co žalovaný vyslovil souhlas se smlouvou a obchodními podmínkami. Zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem do 6.8.2014. Žalobkyně ohledně postupu uzavření smlouvy uvedla, že žalovaný vyplnil registrační formulář, kde zadal své identifikační údaje včetně emailové adresy, uvedl adresu zaměstnavatele a pozici v zaměstnání a rovněž výši čistých měsíčních příjmů a výdajů. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužnou částku ve výši 2 000 Kč nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně vyjádřeným již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud měl ze smlouvy o zápůjčce a z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru za prokázané, že smlouva měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalovanému měla být poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč na dobu trvání 14 dní. Smlouva však není datována a absentují na ní podpisy původního věřitele a žalovaného, není na ní připojen ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy. Všeobecné obchodní podmínky rovněž nebyly žádným z účastníků podepsány.
5. Z předloženého kontaktního formuláře jsou patrné identifikační údaje žalovaného, číslo bankovního účtu, IP adresy a údaje o zaměstnání s uvedením čistého příjmu ve výši 13 000 Kč až 20 000 Kč, měsíčních výdajů ve výši 4 000 Kč až 8 000 Kč.
6. Z výpisu z účtu ze dne 23.7.2014 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet č. bankovní účet (pod variabilním symbolem číslo, tj. rodné číslo žalovaného a) částku 2 000 Kč.
7. Ze sdělení právnická osoba ze dne 27.5.2021 bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu č. bankovní účet byl od 2.7.2012 do 26.5.2021 celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem trvale Náměstí míru 1/1, obec. Z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že dne 24.7.2014 mu byla poukázána částka ve výši 2 000 Kč (pod číslo).
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 spolu s přílohou soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství ze společnosti právnická osoba, na žalobkyni.
9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně měla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít se žalovaným smlouvu o zápůjčce, která však nebyla žalovaným podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, která byla připsána na jeho účet č. bankovní účet dne 24.7.2014 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.
11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.
17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 .
18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
23. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není uplatněna po právu, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla tato smlouva mezi účastníky uzavřena, a to přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením ze dne 16. 4. 2021. Samotná smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud tak nemá za prokázané, že by předmětná smlouva byla uzavírána právě s žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána se žalovaným, že tento ji uzavřel právě s tímto obsahem, tedy, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl vztah o zápůjčce.
25. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 2 000 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z., které je povinen vydat. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce (§ 160 odst. 1 , část věty před středníkem o.s.ř. o.s.ř. ), neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů
v plné výši. Částka 1 126 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) a z náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 126 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).