Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1043/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. byl obviněný Š. L. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zákona, za který byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 22. 8. 2001 v době kolem 03.45 hod. v P., na tramvajové zastávce „L.“ v tramvajové soupravě, společně s již odsouzeným K. L., odcizil spícímu poškozenému E. M., aktovku v hodnotě 300,- Kč, která obsahovala mobilní telefon zn. Nokia 5110 s Twist kartou v celkové hodnotě 3.150,- Kč, mobilní telefon zn. Nokia 6210 s aktivační kartou v celkové hodnotě 6.500,- Kč, z náprsní kapsy mu odcizil dále peněženku v hodnotě 50,- Kč s finanční hotovostí ve výši 4.000,- Kč, legitimaci MHD s cenným kupónem v hodnotě 100,- Kč, svazkem klíčů v hodnotě 30,- Kč a dalšími osobními doklady, přičemž poškozenému tedy způsobil škodu ve výši 14.130,- Kč, přičemž tohoto jednání se dopustil přes skutečnost, že byl rozsudkem Okresního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 5. 2002 sp. zn. , který nabyl právní moci dne 20. 6. 2000, odsouzen pro pomoc k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona k § 247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců.

Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se dne 30. 4. 2002 zabýval Městský soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. podle § 256 tr. řádu odvolání obviněného zamítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 podal dne 16. 8. 2002 prostřednictvím svého obhájce dovolání s odvolávkou na údajné faxovým podáním učiněné blanketní dovolání z 11. 8. 2002, ve kterém uvedl, že oběma soudům vytýká nesprávnost a nepřiměřenost vyneseného trestu a že dovolání blíže zdůvodní a rozvede do 3 dnů. Současně v tomto dovolání navrhuje, aby napadená rozhodnutí byla zrušena. Další podáním ze dne 16. 8. 2002 upřesnil své výhrady vůči výroku o uloženém trestu i svůj návrh na rozhodnutí dovolacího soudu, a to tak, že vytýká soudu nedostatečné zohlednění možnosti pro podmíněný odklad uloženého trestu odnětí svobody, popřípadě pro uložení alternativního trestu a proto navrhuje, aby mu byl trest odnětí svobody změněn na formu trestu podmíněného nebo trestu obecně prospěšných prací.

K dovolání obviněného Š. L. se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta upozorňuje na vady podaného dovolání. V prvé řadě konstatuje, že se jedná o dovolání podané opožděně. Dále poukazuje na skutečnost, že dovolání postrádá odkaz na některý ze zákonných dovolacích důvodů. Dovolání tedy označuje za nepřípustné a navrhuje, aby bylo Nejvyšším soudem České republiky odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. c), d) tr. řádu, a to v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek.

Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda bylo dovolání podáno v zákonné lhůtě podle § 265e tr. řádu. Protože dovolání ze dne 16. 8. 2002 (tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání) se zmiňuje o tom, že obviněný podal dovolání již dne 11. 8. 2002 (tedy ještě v zákonné lhůtě) faxovým podáním, byl dopisem Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. požádán Obvodní soud pro Prahu 1, aby spis o toto chybějící faxové podání doplnil. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 3. 12. 2002 vrátil spis Nejvyššímu soudu s tím, že údajné faxové podání do něj nebylo doplněno ani Obvodním soudem pro Prahu 1, ani Městským soudem v Praze.

Podle zjištění Nejvyššího soudu předložený spis sice obsahuje jedno podání (označené jako dovolání) datované 10. 8. 2002, ale nejedná se o faxové podání a navíc podle připojených dokladů jde o podání, které bylo podáno na poštu P. až dne 16. 9. 2002 a Městským soudem v Praze přijato dne 19. 9. 2002. Dále spis obsahuje až podání datované 16. 8. 2002, tedy po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání. Protože spis neobsahuje žádné podání, které by bylo prokazatelně doručeno v zákonné dvouměsíční lhůtě pro podání podle § 265e tr. řádu, je tedy nutné dovolání Š. L. považovat za opožděně podané. Na tom nic nemění (mimo jiné i s ohledem na ustanovení § 265e odst. 4 tr. řádu) sdělení dovolatele, že vzhledem k povodňové katastrofě nefungovaly pošty, ze kterých by mohl dovolání včas odeslat.

Nejvyšší soud dále shledal, že obsah dovolání obviněného ani po jeho doplnění není v souladu s ustanovením § 265f tr. řádu, neboť v něm chybí jakýkoliv odkaz na některý ze zákonných dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, o který by se dovolání mělo opírat.

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu Nejvyšší soud odmítne dovolání také tehdy, jestliže nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

Protože dovolání Š. L. bylo podáno opožděně a nesplňuje ani náležitosti obsahu dovolání, rozhodl Nejvyšší soud o jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. c), d) tr. řádu. Za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 4. února 2003

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h