Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 201/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce BNP, s. r. o., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému L. H., státnímu příslušníku Slovenské republiky, hlášenému k trvalému pobytu v A., Slovenská republika, t. č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovnicí justiční čekatelkou Obvodního soudu pro Prahu 7, o zaplacení částky 18.196,80 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal dne 27. července 2000 u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu o zaplacení částky 18.196,80 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 35.510, 41 Kč s tím, že žalovaný bydlí v P. 7, ul. N. č. 23.

Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 19. října 2001, č. j. -11, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ČR k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s trvalým bydlištěm na adrese A., Slovenská republika, a podniká pod obchodním jménem L. H. s místem podnikání v P. 7, ul. N. č. 23. Na území České republiky nemá povolen dlouhodobý, přechodný ani trvalý pobyt a není známo, že by zde pobýval bez povolení. Předmětem sporu jsou nároky z právního vztahu mezi účastníky, který nevznikl při podnikatelské činnosti. V žalobě nejsou obsaženy údaje pro posouzení, který soud je obecným soudem žalovaného podle (dále jen „OSŘ“), resp. soudem podle , a jelikož se podmínky místní příslušnosti nepodařilo zjistit ani provedenými důkazy, je namístě postup podle a . Toto usnesení nabylo právní moci 12. 3. 2002.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud ČR se nejprve zabýval otázkou, zda tato věc patří do pravomoci soudů České republiky, neboť v opačném případě by rozhodnutí podle nepřipadalo v úvahu. Podle , o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále „ “), se ustanovení tohoto zákona použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Ve vztahu ke Slovenské republice je Česká republika vázána Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech podepsaná dne 29. října 1992 (vyhláška č. 209/1993 Sb.), která ovšem otázku pravomoci soudů v majetkových věcech neřeší. Proto se pravomoc v této věci řídí ustanovením , podle něhož je pravomoc českých soudů v majetkových sporech dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost.

Podle je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Obecným soudem fyzické osoby je – není-li stanoveno jinak – okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště ve více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale ( ). Místní příslušnost v této věci je nutno posuzovat podle těchto ustanovení, neboť výlučná místní příslušnost podle není dána, příslušnosti dané na výběr ( ) se žalobce nedovolával a ustanovení nelze použít, když nejde o věc vyplývající z obchodních vztahů. Žalovaný je sice hlášen k trvalému pobytu ve Slovenské republice, ale – jak plyne ze zprávy Okresního soudu v Bardejově na č. l. 18 spisu - na adrese A. se již více než 10 let nezdržuje a žije na blíže neurčeném místě v České republice. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, tj. místo, kde má svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí (srov. např. Komentář k , vydaný nakladatelstvím C. H. Beck, 5. vydání 2001, str. 230). Je proto zřejmé, že ve Slovenské republice žalovaný bydliště ve smyslu nemá. Pak ovšem musí být podle téhož ustanovení založena místní příslušnost (a tedy podle i pravomoc) českých soudů. Její podmínky z důvodů, které správně vysvětlil Obvodní soud pro Prahu 7, nelze zjistit, a je tudíž skutečně nutno rozhodnout podle .

Nejvyšší soud ČR proto určil, že tuto věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7, když přihlédl především k tomu, že tento soud již je s obsahem spisu obeznámen, působí u něj i opatrovnice, která byla žalovanému ustanovena podle , a pro žalobce i jeho právní zástupkyni, kteří mají sídlo v Praze, je toto řešení rovněž vyhovující.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2003

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,

předseda senátu