Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 44/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , byl obviněný K. V. uznán vinným trestnými činy 1) násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zák., 2) vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., 3) pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zák. a 4) trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil skutky popsanými pod body 1) – 4) výroku rozsudku. Podle § 219 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl za podmínek § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu držení střelné zbraně na dobu deseti let (§ 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák.) a trest propadnutí věci (§ 55 odst. 1 písm. a/ tr. zák.), a to ohledně věcí uvedených ve výroku o tomto trestu. Podle § 72 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. uložil soud obviněnému rovněž ochranné psychiatrické léčení v ambulantní formě.

O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. , tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 4. 9. 2002 (§ 139 odst. 1 písm. b/, cc/ tr. ř.).

Obviněný K. V. podal prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. dovolání, jímž napadl shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze ve výroku o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání), přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel poukázal na to, že Vrchní soud v Praze rozhodl o jeho odvolání vadně, jestliže je zamítl, ačkoliv bylo důvodné. V uvedené souvislosti vyslovil názor, že odvolací soud měl buď podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušit pro podstatné vady řízení, když orgány činné v trestním řízení postupovaly v rozporu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř., nebo jej zrušit podle § 258 odst. 1 písm. c) tr. ř. pro nesprávnost skutkových zjištění popsaných v rozsudku, popřípadě též podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. e) tr. ř. pro nepřiměřenost uloženého trestu, neboť soud prvního stupně při ukládání trestu nepostupoval podle § 32 odst. 2 tr. zák., ač pro to byly splněny podmínky. Podle názoru dovolatele přicházelo po zrušení rozsudku soudu prvního stupně v úvahu, aby odvolací soud následně podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám ve věci odlišně rozhodl, a to za stavu, že by některé důkazy zopakoval a zejména provedl nové důkazy navrhované v odvolání. S ohledem na to, že shora naznačeným způsobem postupováno nebylo a důvodně podané odvolání bylo zamítnuto, dospěl dovolatel k závěru, že odvolací soud rozhodl výrokem podle § 256 tr. ř., aniž pro takové jeho rozhodnutí byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem. V petitu svého dovolání proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil práva písemně se k dovolání obviněného vyjádřit (§ 265h odst. 2 tr. ř.).

Obviněný K. V. je podle § 265d odst.1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání současně splňuje náležitosti vyplývající z ustanovení § 265d odst. 2 věta první tr. ř. a § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst.1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Dovolatel uplatnil dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst.1 písm. l) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst.1 písm. a) až k) tr. ř.

V předmětné věci však o prvou alternativu shora uvedeného dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť Vrchní soud v Praze jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem.

V posuzovaném případě směřují námitky dovolatele jednak vůči vadám ve skutkových zjištěních (§ 2 odst. 5 tr. ř.) a jednak vůči nepřiměřenosti uloženého trestu, což měl Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení napravit tak, že by zrušil rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. a), c), e) tr. ř. a po doplnění dokazování sám za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci znovu (v souladu se zákonem) rozhodl. Dovolatelem vytýkané vady, které jsou v odůvodnění dovolání konstatovány navíc jen v obecné rovině, nelze ovšem podřadit pod žádný dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Přitom právě skutečnost, že již v předcházejícím řízení byl dán některý z těchto důvodů, podmiňuje druhou alternativu pro podání dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud proto v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného K. V. odmítl, přičemž toto své rozhodnutí učinil za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. ledna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Eduard Teschler