Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 153/08

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastoveké a Františka Duchoně o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti L. T., právně zastoupené JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem Londýnská 55, Praha, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2007 sp. zn. 53 Cm 95/2005 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2007 ve věci sp. zn. 5 Cmo 527/2007, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se svým návrhem domáhá zrušení shora uvedených usnesení obecných soudů, jimiž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces dle d.

Městský soud v Praze nařídil napadeným usnesením předběžné opatření, kterým zakázal stěžovatelce, aby při výkonu působnosti člena představenstva společnosti Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s. nečinila jakékoli právní úkony nad rámec běžné obchodní činnosti, neuzavírala v pozici věřitele smlouvy o úvěru nebo půjčce, nezajišťovala závazky třetích osob, neuznávala závazky společnosti, nepromíjela dluhy dlužníkům společnosti, nepřebírala dluhy třetích osob, nepřistupovala k závazkům třetích osob, nepřevedla, nezatížila zástavním právem, předkupním právem nebo jiným právem třetí osoby nemovitosti ve vlastnictví společnosti až do doby vydání akcií této společnosti, jež jsou předmětem žaloby vedené u nadepsaného soudu pod sp.zn. .

Vrchní soud v Praze napadeným usnesením rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

Stěžovatelka s napadenými rozhodnutími nesouhlasí. V řízení o předběžném opatření prý nebyly osvědčeny skutečnosti, o něž se opírá návrh. Nařízeným předběžným opatřením soudy neoprávněně a neodůvodněně negativně zasahují sféru práv osoby odlišné od účastníků řízení. Cílem napadených rozhodnutí je "znemožnění přijetí zcela zásadních rozhodnutí, která by do budoucna mohla ovlivnit chod a stabilitu akciové společnosti". Soudy nevhodně zasahují do rozhodování akciové společnosti, přičemž dohled nad rozhodnutími, která by do budoucna mohla ovlivnit chod a stabilitu akciové společnosti, jim nepřísluší. Rozhodnutí soudů mohou mít na akciovou společnost negativní dopad, když je členům představenstva bráněno v plnění zákonem uložených povinností, je jim odnímána samostatnost a tím i odpovědnost.

Ústavní soud především konstatuje, že rozsah jeho kompetencí je striktně stanoven v y a dále rozveden , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), z nichž vyplývá, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový má přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit, neboť při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 y a v článku 2 odst. 2 d, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.

K otázce způsobilosti předběžného opatření (jako opatření prozatímní povahy) zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení se Ústavní soud v rozhodovací praxi (byť s jistou rezervovaností, viz kupříkladu rozhodnutí ve věci

sp. zn.

) vyjádřil již tak, že tuto způsobilost vyloučit nelze a lze tedy tato rozhodnutí podrobit přezkumu v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti (neboť podstatná část záruk spravedlivého procesu se vztahuje na proces ve svém celku). Ústavní soud tedy pouze zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad ( y), bylo vydáno příslušným orgánem ( y) a není projevem svévole ( y ČR a a 3 y); srov. např. nález ve věci

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 16, str. 17.

Dle přesvědčení Ústavního soudu uvedeným požadavkům napadená rozhodnutí obecných soudů vyhovují, přičemž soud odvolací se v odůvodnění svého rozhodnutí se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelkou posléze i v projednávané ústavní stížnosti, řádně vypořádal.

Ústavní soud v dřívějších rozhodnutích (kupř.

sp. zn.

,

) dal zřetelně najevo, že "smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje ( y)". Současně platí, že "ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany". Ústavní soud opětovně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu.

Ústavní soud z výše uvedených důvodů návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu , mimo ústní jednání, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 2009

Stanislav Balík

předseda senátu