Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
15 C 131/2020-25
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené titul. jméno příjmení, IČO
advokátem sídlem adresa, okres příjmení příjmení
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 15. září 2020 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 15. září 2020 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 5 tis. Kč, uplatněný formou návrhu na vydání platebního rozkazu, podaného ke zdejšímu soudu dne 28. září 2020. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřeli dne 4. prosince 2018 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo. Žalovaný měl podpisem smlouvy stvrdit převzetí technického zařízení – Set-top box/CA Modul sériové číslo číslo, které v rozporu se zvláštními podmínkami pro službu Kombinované televize DIGI TV žalobkyni nevrátil. Podle smlouvy tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v žalované výši. K vrácení zařízení byl žalovaná vyzván dne 27. června a 1. září 2019. Dne 1. září 2019 byl také marně vyzván k zaplacení smluvní pokuty do 14. září 2019. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s placením smluvní pokuty, byl vedle jistiny stejnou žalobou žalován také úrok z prodlení podle výroku I.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, nařízenému k projednání věci na den 26. května tr., se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze strana žalující svou neúčast předem omluvila.
Po provedeném dokazování soud podané žalobě nemohl vyhovět, neboť z žádného důkazního prostředku nevyplývalo, že žalovaný v žalobě uvedené zařízení skutečně převzal. V písemné smlouvě, jíž se žalobkyně dovolávala, žádné prohlášení žalovaného o převzetí nějakého zařízení nebylo. Smlouva sice předmětné zařízení zmiňuje, ale zjevně jen v souvislosti se sjednáním jeho pronájmu (nájmu). Z ničeho se nepodává nepochybný závěr, že zařízení bylo současně s podpisem smlouvy, či kdykoli jindy žalovanému předáno a že by je žalovaný převzal.
Soud proto žalobu pro neunesení důkazního břemene (§ 120 odst. 1 OSŘ ) výrokem I. zamítl, když na jednání nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ k označení dalších důkazů, potřebných k prokázání jejích tvrzení.
Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ , podle kritéria procesního úspěchu ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ), neboť celý předmět řízení nepřesahoval částku 10 tis. Kč.