Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 228/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 682 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 682 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 682 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 682 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovanou uzavřela Smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí poskytla částku 7 500 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 600 Kč Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalovaná uhradila na svůj dluh před podáním žaloby částku ve výši 14 317,01 Kč. Splatnost poslední splátky nastala ke dni 1. 5. 2019, s tím, že úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 2. 5. 2019.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 1. 2019 se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 11 100 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 0%. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit poskytnutou částku 11 100 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 600 Kč ve třech splátkách po 3 700 Kč, přičemž poslední z nich byla splatná devadesátý den ode dne poskytnutí zápůjčky. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalované je připojeno datum 30. 1. 2019 a čas 14:12:00 a příjmení kód číslo. U jména žalobkyně je připojeno datum 30. 1. 2019 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně, avšak, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil, není zjevné. Smlouva o zápůjčce předložená soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 30. 1. 2019 v 13:4 2:51 hodin.
5. Z otisku účetní operace má soud za prokázané, že žalobkyně poukázala částku 7 500 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě ze dne 30. 1. 2019.
6. Z tabulky pro ID zápůjčky číslo má soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní v průběhu dubna a května mnohokrát upomínána, za což jí byly účtovány příslušné poplatky od 30 do 500 Kč.
7. Z tabulky přehledu poskytnuté platby a splátek s VS odpovídajícím rodnému číslu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 31. 1. 2019 částku 7 500 Kč a že žalovaná celkem splatila 14 318,01 Kč.
8. Z upomínek ze dne 5. 3. 2019, ze dne 4. 4. 2019, ze dne 16. 4. 2019, ze dne 4. 5. 2019, ze dne 13. 5. 2019 a ze dne 26. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužné částky. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva (viz. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne13. 5. 2020, včetně podacího lístku ze dne 13. 5. 2020).
9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
16. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.
17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalované poskytla zápůjčku ve výši 7 500 Kč, přičemž poskytnutí zápůjčky lze dovodit krom otisku účetní operace a tabulky také z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na dluh uhradila do doby podání žaloby částku 14 317,01 Kč.
21. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 9 C 228/2021 -10 ze dne 16. 4. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a dále jak a kdy poskytla žalované předsmluvní informace, když k těmto úkonům je povinna podle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb. , a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listin y. Žalobkyně ani přes výzvu soudu netvrdila a neoznačila důkazy o tom, že by prověřila úvěruschopnost žalované. Ohledně předsmluvních informací žalobkyně neuvedla nic ani dodatečně. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 a že by jí poskytla předsmluvní informace nejméně v rozsahu požadovaném v ustanovení § 94 a § 95 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož v souladu s § 588 o.z. je smlouva o zápůjčce neplatná.
22. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu § 2991 o.z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 31. 1. 2019 odeslala na účet žalované uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 7 500 Kč, na kterou, ale žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem 14 318,01 Kč. Žalovaná tak žalobkyni uhradila více, než činila její zákonná povinnost, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
23. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšná, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).