Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 81/2021-18
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem titul Josefem Millerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 300 Kč za dobu od 13. 1. 2019 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, v rozsahu do částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky titul. jméno příjmení, titul. částku 260 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 300 Kč za dobu od 13. 1. 2019 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, v rozsahu do částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. částku 260 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 3 300 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21.12.2018 mezi žalobkyní a žalovaným.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21.12.2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 1 300 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být věřiteli splacena do 12.1.2019.
6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný zaplatil částku 4 000 Kč. Uvedená částka byla žalobkyní započtena na smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky.
7. Podle ust. § 2390 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce..
8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
9. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 21.12.2018 smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 4 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zápůjčku ve sjednané lhůtě splatit, tedy do 12.1.2019 a to spolu se sjednaným poplatkem ve výši 1 300 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v rozsahu částky 3 300 Kč vyhověl. Této částky bylo dosaženo odečtením částky 4 000 Kč, kterou žalovaný uhradil od požadované jistiny 5 300 Kč a přičtením částky 2 000 kč představující náklady v souvislosti se zasláním výzev žalovanému. V části požadovaných účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč shledal soud žalobu nedůvodnou, jelikož žalovaný není v daném smluvním vztahu podnikatelem, a proto byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, a proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů soudního řízení ve výši 20 % z celkově vynaložených nákladů řízení ve výši 1 300 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.