Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1294/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. H., zastoupené JUDr. Julií Šindelářovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Mikulášská tř. 9, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti Příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008, čj. 1 EX 14176/06 - 31, takto:

Vykonatelnost Příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008, čj. 1 EX 14176/06 - 31, ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 11. 2. 2009, čj. - 107, se odkládá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka ve včasné ústavní stížnosti navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008 soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka rozhodl o nákladech exekuce a nákladech oprávněného tak, že určil výši nákladů exekuce částkou 106.029,- Kč. K vymožení těchto nákladů byla nařízena exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí stěžovatelky. Usnesením Okresního soudu Plzeň - město byly námitky stěžovatelky proti tomuto příkazu k úhradě nákladů exekuce zamítnuty.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 15. 11. 2006, čj. - 38, byla nařízena exekuce proti ní, jako povinné, k vymožení peněžitého plnění pro oprávněného - Finančního úřadu v Plzni pro celkovou částku ve výši 2.127.734,- Kč podle vykonatelných platebních výměrů, včetně nákladů exekuce. Stěžovatelka jako právní nástupkyně po svém manželovi M. H., zemřelém, věděla, že mu za života vznikly závazky k Finančnímu úřadu v Plzni a že odpovídá za dluhy svého manžela do výše ceny nabytého dědictví, v souladu s usnesením Okresního soudu Plzeň - město, sp. zn. , a to do výše 727.500,- Kč. Stěžovatelka poté navázala kontakt s Finančním úřadem v Plzni, s nímž chtěla uzavřít dohodu o zaplacení pohledávky do výše nabytého dědictví. Finanční úřad jí však přesto zaslal výzvu k zaplacení nedoplatku. Do konce prosince 2006 stěžovatelka uhradila dluhy svého zemřelého manžela do výše ceny nabytého dědictví, tedy do částky 727.500,- Kč.

Stěžovatelka zdůraznila, že se nevyhýbala zaplacení dlužné částky vůči Finančnímu úřadu v Plzni. Přiznala, že ve dvou splátkách uhradila poměrnou část dluhu zemřelého vůči Finančnímu úřadu v Plzni až poté, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nařízení exekuce, ale tomu předcházela opakovaná jednání s oprávněným o výši úhrady dluhu pouze do výše aktiv dědictví. Z uvedeného je zřejmé, že oprávněný nerespektoval skutečnost, že stěžovatelka odpovídá za dluhy pouze do výše dědictví, vydal rozhodnutí, kterým stanovil povinnost zaplatit částku 3,200.344,15 Kč a po uplynutí lhůty podal návrh na exekuci. Stěžovatelka považuje za rozpor s dobrými mravy, aby oprávněnému, který bezdůvodně podal návrh na provedení exekuce, která nemohla být realizována pro rozpor se zákonem, byly přiznány náklady exekuce, resp. aby náklady soudního exekutora šly k tíži stěžovatelky.

V rámci ústavní stížnosti stěžovatelka současně požádala Ústavní soud, aby rozhodl o odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí podle ustanovení , o Ústavním soudu.

Na základě shora uvedených okolností případu Ústavní soud vyhověl žádosti stěžovatelky a odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí podle , o Ústavním soudu, v platném znění, aniž by tím jakkoliv předjímal výsledek svého rozhodnutí v této věci. Provedení nařízené exekuce by pro stěžovatelku mohlo znamenat značnou újmu na jejím vlastnictví, a tím i neodstranitelný zásah do jejích osobních poměrů. Odložení výkonu rozhodnutí v daném případě nemůže přivodit žádnou újmu dalším osobám na tomto řízení zúčastněných.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2009

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu