Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 160/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že v období od měsíce března 1996 do měsíce září 1997, vyjma částky 500,-- Kč, kterou zaplatil v březnu 1996, částky 700,-- Kč, kterou zaplatil v dubnu 1996, částky 1.000,-- Kč, kterou zaplatil v červnu 1996 a částky 600, - Kč, kterou zaplatil v prosinci 1996, v B. ani jinde ničím nepřispěl na výživu svého syna D. Č., přesto, že mu vyživovací povinnost vyplývala ze zákona o rodině, a dále z pravomocného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 4. 1996, sp. zn. a z pravomocného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 8. 1996, sp. zn. , kterými byl zavázán přispívat na výživu svého syna částkou 700,-- Kč měsíčně, splatnou předem k rukám matky dítěte L. Č. a od doby zletilosti k rukám syna, a dluží tak za uvedené období na výživném k rukám matky dítěte L. Č. částku ve výši 6.300,-- Kč a k rukám syna D. částku ve výši 4.200,-- Kč.

Za toto své jednání byl odsouzen podle § 213 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců s tím, že podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 16 měsíců.

Současně bylo obviněnému uloženo podle § 59 odst. 2 tr. zák. omezení, spočívající v povinnosti, aby během zkušební doby podmíněného odsouzení podle svých sil zaplatil dlužné výživné.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání ke Krajskému soudu v Brně, který nezjistil pochybení soudu prvního stupně a svým usnesením ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.

Obviněný J. Č. podal dovolání prostřednictvím svého obhájce dne 4. 4. 2002 přímo u Nejvyššího soudu České republiky. Uvedená okolnost je sice relevantní z hlediska běhu dovolací lhůty (§ 265e odst. 3 tr. ř.), avšak zvolený postup byl procesně vadný, neboť dovolatel nedodržel ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř., jež stanoví, že dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Aby mohlo být provedeno řízení u prvoinstančního soudu podle § 265h tr. ř., bylo předmětné dovolání postoupeno Městskému soudu Brně podáním Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. .

Vzhledem k tomu, že podané dovolání nesplňovalo náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., byl dovolatel Městským soudem v Brně vyzván, aby doplnil podané dovolání ve stanovené lhůtě.

Nejvyššímu soudu bylo doplněné dovolání předloženo Městským soudem v Brně dne 16. 5. 2002 s tím, že toto dovolání směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, č. j. ze dne 16. 1. 2002. Důvod dovolání spatřuje dovolatel ve skutečnosti, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, aniž druhoinstanční soud zvážil, že obviněný je osobou naprosto nezkušenou v soudním řízení a tudíž měl být poučen o právech na obhajobu. Dovolatel dále uvádí, že prvoinstanční soud neučinil ve věci správná a úplná zjištění, neshromáždil všechny potřebné důkazy, jejich hodnocení je pouze jednostranné a proti obviněnému a z výše uvedených důvodů tedy navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil rozhodnutí odvolacího soudu včetně řízení mu předcházejícího a podle § 265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného J. Č. se dne 24. 6. 2002 vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství v Brně s tím, že dovolání se opírá o § 265b odst. 1 písm. k)

tr. ř. Tento dovolací důvod se vztahuje k procesním vadám odvolacího řízení, přičemž však v tomto směru dovolatel žádné námitky nevznáší, neboť jeho námitky se vztahují pouze k rozhodnutí odvolacího soudu a fakticky napadají skutková zjištění nalézacího soudu.

O odvolání obviněného bylo rozhodnuto zákonem předepsaným způsobem po řádném odvolacím řízení, tudíž k žádnému porušení procesněprávních norem nedošlo a tento důvod dovolání není proto zjevně dán. Pokud dovolatel napadá skutková zjištění nalézacího soudu, pak nesprávná skutková zjištění důvodem dovolání podle citovaného zákonného ustanovení být nemohou. Z těchto důvodů tedy nejvyšší státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. V případě, že by Nejvyšší soud ČR existenci dovolacího důvodu dle 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. shledal, potom souhlasí nejvyšší státní zástupce s projednáním věci v neveřejném zasedání v souladu s § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. a navrhuje dovolání podle § 265j tr. ř. zamítnout jako nedůvodné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací podle § 265c tr. ř. nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a konstatoval, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona a jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí ( tr. ř.). Obviněný své dovolání opřel o ustanovení tr. ř. ( po novele provedené s účinností od 24. 5. 2002 se jedná o ustanovení obsažené v citovaného zákona).

Z obsahu dovolání obviněného vyplývá, že důvodem dovolání je skutečnost, že obviněný nebyl řádně poučen o svých právech na obhajobu, přičemž však připouští, že byl možná formálně poučen, ale nikoliv v každém období řízení a dále dovolatel namítá nesprávná skutková zjištění nalézacího soudu. Procesní vady odvolacího řízení dovolatel nenapadá.

Dovolací důvod podle § 265b odst.1 písm. k) tr. ř. záleží v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Z toho, jak jsou dovolací důvody koncipovány v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., je zřejmé, že dovolání nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto. Zde je třeba konstatovat, že dovolatel vznáší námitky právě proti těmto skutečnostem.

Přezkoumává-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. na podkladě řádného opravného prostředku (odvolání nebo stížnosti) věcně, a vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným zamítl jej, a to u odvolání podle § 256 tr. ř. a u stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., je možno tento dovolací důvod uplatnit, jen byl-li v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k), § 265b odst. 1 tr. ř. V daném případě se jedná o neopodstatněnou námitku, že obviněný byl krácen v právu na obhajobu, tedy, že neměl v jednotlivých fázích řízení obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měl.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. by se uplatnil pouze v případě, že by soud druhého stupně chybně zamítl odvolání obviněného podle § 253 odst.1 tr. ř. jako opožděné nebo jako podané neoprávněnou osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo že by chybně odmítl odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. V dané věci ale nejde o žádnou z těchto situací.

Nejvyšší soud proto konstatuje, že předmětné dovolání je přípustné, opírá se o zákonem stanovený důvod, bylo podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje stanovené náležitosti. Nejvyšší soud dále zjistil, že napadené rozhodnutí nebo jemu předcházející řízení netrpí vytýkanými vadami a návrhu dovolatele na rozhodnutí dovolacího soudu nelze vyhovět a rozhodnutí, jehož se dovolatel domáhá, nelze v dovolacím řízení ani v následném řízení v dané věci učinit. Vzhledem k tomu, že neopodstatněnost dovolání je zjevná ze samotného obsahu podaného dovolání, nebylo třeba, aby Nejvyšší soud prováděl úkony k objasnění dané věci ani doplňoval dokazování ve veřejném zasedání.

Protože námitky, které obviněný J. Č. uplatnil v rámci zákonného dovolacího důvodu jsou zjevně neopodstatněné, Nejvyšší soud jeho dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. prosince 2002

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman