Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 43/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
o: rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce anonymizováno, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] [anonymizováno], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podaným návrhem se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků, uzavřeného dne datum před stát. instituce anonymizováno. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno z lásky, účastníkům se narodila dcera jméno celé jméno manželky, datum narození. V průběhu manželství došlo k odcizení účastníků. Účastníci spolu od září 2019 nežijí, nesdílejí rodinnou domácnost. Manželka považovala manželství za trvale rozvrácené a vyloučila možnost opětovného obnovení manželského soužití, když v současné době má jiný partnerský vztah a očekává narození potomka s novým partnerem. Příčinu rozvratu manželství spatřovala v drogové závislosti manžela a v rozdílných názorech na vedení domácnosti a společný život.
2. Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, nesouhlasil ani s důvody rozvratu vymezenými manželkou. Za příčinu rozvratu manželství označil opakované mimomanželské poměry manželky.
3. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce anonymizováno.
4. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byly upraveny poměry nezletilé dcery účastníků jméno celé jméno manželky pro dobu po rozvodu manželství účastníků, rozhodnutí je pravomocné. Z rozsudku je dále zřejmé, že manžel byl v roce 2020 hospitalizován v psychiatrické léčebně pro syndrom závislosti způsobený stimulancii, následně pokračoval v ambulantní léčbě.
5. V rámci svého výslechu manželka uvedla, že účastníci uzavřeli manželství zejména z důvodu jejího těhotenství. Manžel byl pracovně vytížený, trávili spolu čas spíš o víkendech. Manžel užíval marihuanu, manželka trpěla samotou a postrádala pomoc s dcerou i domácností. Od února 2019 pociťovala postupné odcizení účastníků. Od října 2019 spolu účastníci nežijí, intimně se nestýkají, nevedou rodinnou domácnost. Manželka nemá žádný pozitivní vztah k manželovi, nemá zájem o obnovení manželského soužití, v současné době je těhotná s jiným partnerem.
6. Manžel vypověděl, že vztah účastníků vnímal odlišně. Nepociťoval, že by manželka byla v manželství nespokojená, nestěžovala si. V srpnu 2019 zjistil mimomanželský poměr manželky, proto se v říjnu 2019 odstěhoval. Od té doby spolu komunikují minimálně. Neví, jaký je jeho vztah k manželce a neumí si představit další společné soužití.
7. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
8. Předpokladem kladného rozhodnutí o návrhu na rozvod manželství je kvalifikovaný rozvrat manželství. Tato kvalifikovanost je dána nejenom délkou a intenzitou rozvratu, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště. Společné žití manželů je otázka jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Jestliže zákon předpokládá povolení rozvodu tam, kde nelze očekávat obnovení manželského soužití, znamená to potřebu prokázání definitivního ukončení osobního společenství manželů a společného hospodaření bez naděje na smíření (srov. Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 446 – 453 s.)
9. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z výpovědi obou manželů vyplynulo, že jejich vztah je vážně narušený, manželé spolu řádně nekomunikují, nestýkají se, dlouhodobě nevedou rodinnou domácnost. Každý z manželů vnímal chování druhého manžela (k sobě navzájem, k společnému životu) negativně, oba vidí rozdílné příčiny nefunkčnosti manželství a svého vztahu, rozdílně jej interpretují. Je zřejmé, že v minulosti spolu manželé dostatečně nekomunikovali o svých přáních, pocitech a dalším směřování společného života. Za tohoto stavu byl rozvrat manželství a následné řízení o rozvod pouze logickým vyústěním všech výše popsaných neshod a odlišností ve vnímání svého vztahu a společného života manželů a vzájemného odcizení. Manželka udržuje vztah s jiným partnerem, který považuje za perspektivní a v tomto vztahu očekává narození potomka. Ani jeden z manželů nechová pozitivní city k druhému manželovi, ani jeden z nich si neumí představit obnovení soužití (a ani se o něj v současné době nepokouší). S ohledem na uvedené, soud manželství rozvedl.
10. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných pohledech na společný život a v rozdílných povahách manželů, neochotě řešit problémy v manželství společně. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že zjišťování příčin rozvratu manželství je důležité pro rozhodnutí soudu v tom směru, zda je na místě pokusit se příčiny rozvratu odstranit a přispět (např. formou mediace) k obnovení manželského soužití. Soud není povinen v řízení zkoumat veškeré možné příčiny rozvratu manželství, ani který z účastníků se o rozvrat manželství přičinil větší měrou (kdo zavinil rozvod manželství). Účel řízení o rozvod manželství by přesahovalo komplikované dokazování všech možných příčin rozvratu manželství, případně hledání možné prvotní příčiny rozvratu manželství, když komplikovanost mezilidských vztahů a subjektivní vnímání účastníků jejich vztahu a chování druhého manžela, znemožňují nalezení objektivní zásadní příčiny. Řízení o rozvod manželství by mělo představovat rychlý a co nejméně traumatizující způsob ukončení vztahu manželů za situace, kdy není možná jeho náprava, zejména pokud je zřejmé, že spolu dál být do budoucna nechtějí.
11. Při posuzování zájmů nezletilé dcery ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku vycházel soud ze skutečnosti, že manželé spolu delší dobu nežijí a rozvodem manželství proto nedojde k žádné podstatné změně na straně nezletilé dcery a nelze proto hovořit o tom, že by rozvod byl v rozporu s jejím zájmem.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Právo odvolání nemá ten, kdo se ho výslovně vzdal.
Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.