Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2350/08

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti P. S., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem, se sídlem v Brně, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 26. června 2008, usneseni Městského soudu v Brně č. j. -6 ze dne 3. března 2008, a proti postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, za účasti 1) Krajského soudu v Brně, 2) Městského soudu v Brně, a 3) Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, se sídlem Húskova 2, Brno, jako účastníků řízení, takto:

1. Řízení o návrhu na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 26. června 2008, usneseni Městského soudu v Brně č. j. -6 ze dne 3. března 2008, a proti části postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice se zastavuje.2. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou dne 18. září 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, z nichž usnesením soudu prvého stupně bylo vysloveno, že k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny došlo ze zákonných důvodů, a usnesením odvolacího soudu bylo k odvolání stěžovatele potvrzeno usnesení soudu prvého stupně. Dále se domáhá konstatování porušení svých práv ze strany obecných soudů a Psychiatrické léčebny Brno-Černovice. Namítá, že zásahy orgánů veřejné moci došlo k porušení jeho základních práv a svobod podle a 4, a 2, , a d (dále jen ""), a podle , 2 a 4, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. V ústavní stížnosti je, stručně vyloženo, konkrétně namítáno, že k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny proti jeho vůli došlo v rozporu se zákonem, a to jak pro absenci hmotněprávních důvodů, tak pro porušení procesních pravidel. Dále je namítáno, že stěžovatel nebyl v průběhu řízení nikdy ze strany obecných soudů slyšen, že neměl efektivní právní zastoupení, a že ve věci nebylo rozhodováno urychleně.

3. Stěžovatel souběžně s ústavní stížností podal v téže věci žalobu pro zmatečnost ovšem v ústavní stížnosti akcentoval, že ta směřuje a může směřovat jen proti některým aspektům protiústavních zásahů do stěžovatelových práv, které namítá v ústavní stížnosti, a pokud jde o ostatní zásahy, nemá k dispozici jiný efektivní prostředek než ústavní stížnost. Proto bylo řízení přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě stěžovatele pro zmatečnost, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. .

4. Podáním doručeným dne 7. května 2009 stěžovatel sdělil, že mu bylo 9. dubna 2009 doručeno usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -17 ze dne 26. února 2009, které v kopii přiložil. Uvedeným usnesením bylo k žalobě stěžovatele pro zmatečnost zrušeno usnesení téhož soudu sp. zn. ze dne 26. června 2008, neboť byla nesprávným postupem odvolacího soudem stěžovateli odňata možnost jednat před soudem. Z uvedeného usnesení rovněž vyplývá, že stěžovatel byl jediným účastníkem řízení.

5. Uvedeným podáním stěžovatel současně navrhl, aby Ústavní soud nepokračoval v řízení až do nového rozhodnutí odvolacího soudu, případně až do doby nového rozhodnutí soudu prvého stupně s tím, že návrh bude přiměřeně upraven v závislosti na obsahu rozhodnutí obecných soudů. Pro případ, že v řízení bude pokračováno, stěžovatel upravil svůj návrh tak, že vzal ústavní stížnost co do namítaného porušení a 2, a 2, a 38 odst. 2y a , a Úmluvy napadenými rozhodnutími obecných soudů, a postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice zpět. Současně však navrhl, aby bylo vysloveno, že postupem Psychiatrické léčebny Brno-Černovice a Městského soudu v Brně došlo k porušení jeho práva být neprodleně seznámen s důvody nedobrovolné hospitalizace podle Úmluvy, a že postupem obecných soudů došlo k porušení jeho práva na urychlené projednání věci podle Úmluvy.

6

. Ústavní soud konstatuje, že došlo ke splnění podmínky pro niž přerušil řízení o ústavní stížnosti, a proto je třeba v řízení pokračovat.

7. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Stěžovatel této možnosti využil, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak je ve výroku ad 1) uvedeno.

8. Ústavní soud neshledal důvody pro další přerušení řízení, jak navrhoval stěžovatel, a to z dále vyložených důvodů, které rovněž vedly k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost.

9. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. To je dáno tím, že základní práva a svobody jsou podle y pro ochranou soudní moci jako celku a nikoliv jen pod ochranou Ústavního soudu. Roli Ústavního soudu je proto třeba zásadně chápat jako instanci rozhodující na národní úrovni až o posledním prostředku nápravy a proto také před lze před vyčerpáním ústavní stížnosti jen zřídka s úspěchem tvrdit porušení Úmluvy. Z toho dále plyne, že na národní úrovni je zásadně každý procesní prostředek způsobilý k nápravě porušených základních práv a svobod bez ohledu na to, která soudní instance o něm rozhoduje. Teprve pokud žádný z obecných soudů, které přicházejí v úvahu, nápravu neučinil, je dána pravomoc Ústavního soudu.

10. Jak bylo výše uvedeno, bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno k žalobě pro zmatečnost. Tím byla otevřena možnost, aby již v řízení před odvolacím soudem došlo k nápravě, kterou stěžovatel požaduje ústavní stížností. V řízení před odvolacím soudem má přitom stěžovatel zachována všechna procesní práva a může tedy uplatňovat i námitky, které jsou obsaženy v ústavní stížnosti. Ústavní soud přitom není oprávněn rozhodnutí odvolacího soudu ani předjímat ani do jeho pravomoci neoprávněně zasahovat, tedy ani tím, že by do jeho rozhodnutí přerušoval řízení o ústavní stížnosti jež byla podána ve zcela jiné procesní situaci.

11. Konečně pokud jde o námitku nepřiměřené délky řízení je třeba vyjít z toho, že novela , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zavedla s účinností od 27. dubna 2006 () nový prostředek k ochraně práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a to uplatněním nároku na náhradu škody a na zadostiučinění v příslušných řízeních. To znamená, že před podáním ústavní stížnosti s touto námitkou je zapotřebí nejprve využít uvedený prostředek k ochraně práva poskytnutý zákonem (srov.

sp. zn.

ze dne 7. srpna 2007; aj.), což stěžovatel neučinil.

12. Ze shora vyložených důvodů bylo podle § 77 zákona zastaveno řízení o ústavní stížnosti v části, jíž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů a částečně i ohledně vyslovení porušení základních práv a svobod stěžovatele postupem Psychiatrické léčebny Brno-Černovice a ve zbývající, resp. nově vymezené části, byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2009

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu