Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 486/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyň A) M. B., a B) Mgr. H. P., , jako právních nástupkyň JUDr. B. G., CSc., zemřelého 30. dubna 2002, posledně bytem …, proti žalovanému J. R., o zaplacení 3 550 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Plzni - město pod sp. zn. , o dovolání právního předchůdce žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2002, č.j. -6, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 28. března 2002, č.j. -6, Krajský soud v Plzni odmítl jako nepřípustné odvolání právního předchůdce žalobkyň proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město č.j. -2, kterým byla žalující strana vyzvána k opravě, resp. doplnění žaloby ze dne 6. 12. 2001 a zároveň poučena, jak je třeba doplnění provést.

Proti usnesení odvolacího soudu podal právní předchůdce žalobkyň dne 17. 4. 2002 dovolání, v němž prosazuje názor, že nebylo namístě odmítnout odvolání směřující proti rozhodnutí soudu prvního stupně, když v tomto odvolání žalobce všechny požadavky soudu prvního stupně splnil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu oprávněným subjektem, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Za podmínek stanovených ustanovením je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě. V posuzovaném případě by rozhodnutím ve věci samé bylo rozhodnutí o uplatněném nároku na zaplacení částky 18.575,- Kč s příslušenstvím. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o uplatněném nároku, nýbrž odmítal odvolání proti usnesení okresního soudu, jímž byl původní žalobce podle vyzván k doplnění vadného podání (žaloby); již proto nelze přípustnost dovolání posoudit podle ustanovení

Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení Toto ustanovení sice přiznává účastníku řízení možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem pouze v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedena. Usnesení o odmítnutí odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, jímž byl účastník podle ustanovení vyzván k doplnění vadného podání, ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání v dané věci podle ustanovení dovodit.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné ani podle ustanovení , na něž je v dovolání výslovně odkazováno, ani podle ustanovení či ostatních ustanovení ; Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle a jako nepřípustné bez jednání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalobkyně nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. listopadu 2002

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r

předsedkyně senátu