Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 35/2021
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr Pavlou Novotnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného advokátem titul. jméno jméno
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1.326 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.326 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.326 Kč od 27.01.2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám titul. jméno jméno do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.326 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.326 Kč od 27.01.2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [jméno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1.326 Kč s příslušenstvím z nesplacené úvěrové smlouvy č. 253368 ze dne 12.01.2017, uzavřené mezi žalovaným jako fyzickou osobou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba na základě rámcové smlouvy o úvěru č. 111014 ze dne 12.01.2017. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 5.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč do 26.01.2017. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, avšak poskytnutou částku s poplatkem právnímu předchůdci žalobce ani žalobci řádně neuhradil.
2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 22.04.2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 20.05.2021.
3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 12.01.2017 smlouvu o úvěru 253368. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč do dne splatnosti, tj. do 26.01.2017 Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil. Úvěr byl poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného, kdy věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.07.2019 byla dosud neuhrazená pohledávka za žalovaným ve výši 1.326 Kč postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Naposledy byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 26.07.2019.
4. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z úvěrové smlouvy, z rámcové smlouvy o úvěru, z IP historie, z historie transakcí, ze smlouvy o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní výzvy s podacím lístkem.
5. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit jednorázově spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 26.01.2017. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že závazek ze smlouvy řádně a včas splnil, netvrdil ani neprokázal, že zaplatil dlužnou jistinu s příslušenstvím. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení z dlužné částky v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.
7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění činí 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 200 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
8. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá zaplacení dlužných částek z postoupených pohledávek ve větším množství případů ročně, kdy se jedná zpravidla o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb. na základě zákonného zmocnění obsaženého v zákoně o advokacii (§ 22 odst. 3). V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností ust. § 14b vyhl.č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení pohledávky z úvěru uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ust. § 14b advokátního tarifu.
9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.
10. Rozsudek byl odůvodněn dle § 157 odst. 1 a 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.