Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 866/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobce D. p. v. r. d. – V. N. P., zastoupeného, advokátkou, proti žalovaným 1) Ing. V. M., a 2) Dr. D. M., oběma zastoupeným, advokátem, o zaplacení 18 322 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002 č.j. -95, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. dubna 2002 č.j. -95 potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. května 1999 č.j. , jímž soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupila Dr. D. M.

Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, a němž vytýká odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jeho námitce týkající se otázky pasivní legitimace a zaujal názor, že stanovisko žalovaného je z hlediska postupu podle irelevantní, čímž „v podstatě popřel pro žalovaného institut odvolání“. Znovu připomíná, že již v roce 1991 bylo zrušeno a vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví žalovaných, přičemž to byla právě manželka žalovaného, která se stala vlastnicí pozemku, na kterém byla postavena stavba, s níž je spojována žaloba žalobce.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále též jen „ “). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud – ač rozhodoval po 1. 1. 2001 – odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 4. 4. 1999 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. Část dvanáctou, hlavu I, bod 15.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení , věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení , věty druhé, je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle ustanovení v návaznosti na je v právní moci usnesení, které bylo doručeno, a které nelze napadnout odvoláním.

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástupkyni žalobce, JUDr. S. H., advokátce se sídlem P. 5, E. P. č. 396, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 18. 6. 2002 a zástupci žalovaných, JUDr. P. B., advokátu se sídlem v P. 3, T. č. 23, dne 7. 6. 2002; usnesení odvolacího soudu tak nabylo právní moci dnem 18. 6. 2002. Lhůta k podání dovolání uplynula 18. 7. 2002 (srov. ). Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k poštovní přepravě na poště P. 415 jako doporučená zásilka č. R … dne 2. 8. 2002..

Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout ( , věta první ), bylo v souladu s ustanoveními , věty první a – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy v dovolacím řízení neúspěšný žalovaný nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. listopadu 2002

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r .

předsedkyně senátu