Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 348/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud (z hlediska obsahového) potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně o žalobě, vycházející ze zákonů č. a č. , zcela proti prvnímu žalovanému, a zčásti proti žalované druhé; jinak rozsudek změnil, a žalobě vyhověl. Potvrzující (zamítavý) výrok ve vztahu k druhé žalované pak opravil opravným usnesením tak, že zamítnutí žaloby doplnil o další pozemek „p.č. 388/3 – ostatní plocha – o výměře 40.262 m2“.

Proti zamítavému rozhodnutí ve vztahu k druhé žalované podala žalobkyně (zastoupena advokátem) včasné dovolání. Namítla, že „nedošlo k správnému postupu v průběhu řízení“, v důsledku čeho byla v uplatněných nárocích poškozena; žalobě mělo být podle jejího názoru vyhověno v celém rozsahu, nikoli jen zčásti.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „ ”).

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu jen za předpokladu, že to zákon - jde-li o rozsudek, v ustanoveních , a - připouští.

Přípustnost dovolání z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ neplyne, jelikož napadený rozsudek není v dovoláním napadené části měnícím, nýbrž potvrzujícím.

Ustanovení § 239 odst. 1, 2 (jež se týká rozsudků potvrzujících) není k založení přípustnosti dovolání použitelné rovněž, neboť odvolací soud přípustnost dovolání zvláštním výrokem nevyslovil, resp. není zde návrhu účastníka (na vyslovení přípustnosti dovolání), jemuž by nevyhověl.

Totéž o přípustnosti dovolání platí ohledně ustanovení § 238 odst. 1 písm. b/ , neboť není splněna podmínka, aby potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu předcházelo zrušení dřívějšího rozsudku soudu prvního stupně (a rozsudkem, který byl potvrzen, soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil).

Dovolání konečně není přípustné ani z hlediska ustanovení ; vady vyjmenované v , jejichž existence zakládá přípustnost dovolání, dovolatelka nenamítala, a z obsahu spisu se nepodávají.

Námitkami, které dovolatelka uplatnila (viz a d/ ) se lze zabývat jen za předpokladu, že dovolání je přípustné; samy o sobě přípustnost dovolání nezakládají, a pro posouzení této otázky jsou nevýznamné.

Dovolání, které není přípustné, nemohl Nejvyšší soud než odmítnout ( , ).

Nejvyšší soud ponechává stranou, že dobrodiní ustanovení , věty druhé, se může týkat jen té části napadeného výroku, která byla opravným usnesením vskutku opravena.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a věty první (per analogiam) ; žalovaným, jimž by příslušela jejich náhrada, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. listopadu 2002

JUDr. Vladimír Kurka, v.r.

předseda senátu