Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1795/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného JUDr. T. P., správce konkursní podstaty M., státního podniku „v likvidaci“, proti povinným 1) D. – C., akciové společnosti, a 2) D. – N., akciové společnosti (jako právních nástupců D. D., akciové společnosti), pro 10.047,20 Kč přikázáním pohledávky z účtu u peněžníhou, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání právní předchůdkyně povinných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 1994, č.j. -21, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 1. 9. 1993, č.j. -4, kterým Okresní soud v Děčíně nařídil podle platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 4. 1993, sp. zn. , k vydobytí pohledávky ve výši 10.047,20 Kč, nákladů předcházejícího řízení (1.320 Kč) a exekučních nákladů (642 Kč) výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžníhou. Předpoklady zákonem vyžadované k nařízení výkonu rozhodnutí měl odvolací soud za splněny a námitku právní předchůdkyně povinných – že platební rozkaz (exekuční titul) měl být vydán proti jinému subjektu – jako v řízení o výkon rozhodnutí bezcennou nezohlednil.

Ve včas podaném dovolání právní předchůdkyně povinných (za niž jednal zaměstnanec s právnickým vzděláním) namítá, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod uvedený v , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“); uvedenou vadu spatřuje v tom, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily její podání ze dne 29. 9. 1993 jako odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, přestože – podle obsahu tohoto podání – šlo o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení Nepřípustnost realizace nařízeného výkonu rozhodnutí je podle dovolatelky způsobena tím, že pohledávka, která je předmětem výkonu, přešla z jejího odštěpného závodu 10 L. – autoservisu v J. dne 1. 5. 1992 na F. n. m. ČR a z něho na společnost s ručením omezeným F.

Protože dovolací řízení bylo zahájeno 26. 1. 1995 a do 31. 12. 1995 v něm nebylo rozhodnuto, projednal Nejvyšší soud dovolání podle , , ve znění účinném do 31. 12. 1995 (srov. čl. II. odst. 4 ).

Dne 31. 1. 1999 byla bez likvidace zrušena (a 31. 3. 1999 vymazána z obchodního rejstříku) D. D., akciová společnost. Právními nástupci, s nimiž dovolací soud v dovolacím řízení jednal, se staly D. – C., akciová společnost „v likvidaci“ (na jejíž majetek byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2001, sp. zn. , prohlášen konkurs), a D. – N., akciová společnost.

Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 2. 1999, sp. zn. , byl prohlášen konkurs na majetek M., státního podniku „v likvidaci.“ Ustanovený správce konkursní podstaty JUDr. T. P. se stal (místo úpadce) účastníkem dovolacího řízení (srov. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení a

Z pohledu ustanovení dovolání přípustné není, neboť existence vad vyjmenovaných pod písmeny a/ až g/, jež způsobuje tzv. zmatečnost řízení zakládající přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, dovolatelkou nebyla tvrzena a z obsahu spisu neplyne. Namítanou vadou, jejíž základ tkví podle dovolatelky v mylném posouzení podání ze dne 29. 9. 1993 jako odvolání a nikoli návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, která ostatně přípustnost dovolání založit nemůže, řízení postiženo není.

O ustanovení přípustnost dovolání opřít nelze, protože odvolací soud usnesení soudu prvního stupně nezměnil, nýbrž potvrdil, a jelikož přípustnost dovolání ve svém potvrzujícím usnesení nevyslovil, není použitelné ustanovení

Protože nejde ani o žádný z důvodů přípustnosti uvedených v , c/ a odst. 3 (napadené usnesení není podřaditelné usnesením, jež jsou zde jako ta, proti nimž je dovolání přípustné, vyjmenována), lze uzavřít, že dovolání podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení přípustné není; Nejvyšší soud je proto odmítl (, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (per analogiam)

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2002

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu