Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 821/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2002, sp. zn. , byl obviněný D. P. shledán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zákona, trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona a trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona, za které byl odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost nahradit poškozenému M. L. škodu ve výši 9.000,- Kč. Současně byl zproštěn podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby pro skutek popsaný ve výrokové části rozsudku Městského soudu v Brně.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný

1) dne 15. 2. 2001 v B., převzal od M. L. finanční hotovost ve výši 9.000,- Kč, a to pod smyšlenou záminkou uhrazení nájmu za prodejní stánek na ÚMČ B. – S. L., peníze k úhradě nájmu nepoužil, ani toto neměl v úmyslu a peníze poškozenému L. do dnešního dne nevrátil.

2) dne 14. 3. 2001 v dopoledních hodinách, v B., odcizil z pokoje ubytovny svému spolubydlícímu J. Ch. barevný přenosný televizor v hodnotě 4.500,- Kč, vysavač v hodnotě 1.000,- Kč, přičemž předmětné věci prodal v bazaru Z., za částku 3.170,- Kč, kterou použil pro vlastní potřebu, a způsobil tak J. Ch. škodu ve výši 5.900,- Kč.

3) dne 23. 3. 2001 v době kolem 17.00 hod. v B., spolu s dosud neustanoveným spolupachatelem, po předchozí domluvě, vnikli otevřenými dveřmi do bytu poškozené V. V., kde ji fyzicky napadl dosud neustanovený spolupachatel tím způsobem, že ji zatlačil z chodby do obývacího pokoje, kde ji povalil na zem, udeřil pěstí do obličeje a následně přes hlavu přehodil vlňák, kdy v důsledku napadení poškozená utrpěla podlitiny a otoky v levé polovině obličeje v oblasti levého oka a levé strany rtu a jazyka, a dále pertrochanterickou zlomeninu levé kosti stehenní s odlomením velkého a malého chocholíku se zaklíněním fragmentů s následným zkrácením levé dolní končetiny proti pravé o 5 cm, následně ze skříně v obývacím pokoji odcizil obžalovaný příruční trezorek se šperky a kabelku poškozené, ve které měla doklady, dvě peněženky a další movité věci, a následně z bytu oba odešli.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu obviněný podal odvolání, kterým se dne 22. 4. 2002 zabýval ve veřejném zasedání Krajský soud v Brně. Ten svým usnesením sp. zn. podle § 156 tr. řádu odvolání zamítl.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě uvedené v § 265e tr. řádu dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně. V odůvodnění podaného dovolání ze dne 12. 6. 2002, doručeném Městskému soudu v Brně dne 24. 6. 2002, obviněný uvádí, že se dovolává nápravy skutkových vad rozhodnutí, které vznikly důsledkem nesprávného právního posouzení skutku. Výslovný odkaz na některý z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. řádu dovolání neobsahuje. Zdůvodnění dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu a obsahuje odlišné hodnocení jednotlivých důkazů. Současně namítá údajně nesprávný postup soudu při rekognici a vyslovuje závěr, že mu provedenými důkazy nebyla prokázána vina.

K výzvě soudu na doplnění svého dovolání podal obviněný prostřednictvím svého obhájce přípisem datovaným sice dne 14. 7. 2002, ale osobně doručeným Městskému soudu v Brně až 26. 7. 2002, tedy jak po lhůtě k podání odvolání podle § 265e tr. řádu, tak po dvoutýdenní lhůtě stanovené v § 265h odst. 1 tr. řádu.

V petitu dovolání navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně přezkoumal, zrušil jej v celém rozsahu a sám rozhodl v souladu s ustanovením § 265m odst. 1 tr. řádu ve věci rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten upozorňuje na vady dovolání spočívající v tom, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2002 není přesně identifikováno jeho spisovou značkou a dovolání toliko uvádí, že tímto usnesením bylo zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Brně, přičemž nepřesně uvádí i spisovou značku tohoto rozsudku. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství z toho dovozuje, že dovolání nesplňuje povinné náležitosti podle § 265f tr. řádu a navrhuje proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítnul podle § 265i odst. 1 písm. d), popř. písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dále se zabýval tím, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. řádu) v podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, výrok a z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo § 265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.

Protože ve lhůtě podané dovolání nesplňovalo zákonné náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. řádu, vyzval předseda senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 1 tr. řádu obhájce obviněného, aby vady odstranil ve lhůtě dvou týdnů a upozornil jej, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Výzva byla obhájci obviněného JUDr. J. B. doručena dne 3. 7. 2002 a vady dovolání nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny (doplnění dovolání doručeno osobně soudu prvního stupně dne 26. 7. 2002). Nedodržení lhůty dvou týdnů uvedené v ustanovení § 265h odst. 1 tr. řádu, která je lhůtou propadnou, má procesní důsledky spočívající v tom, že dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, musí být odmítnuto.

Dovolání obviněného D. P. nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. řádu a proto Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu podané dovolání odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.rozhodl o jeho odmítnutí v neveřejném zasedání.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).

V Brně dne 27. listopadu 2002

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h