Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 250/2020
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený opatrovníkem titul. jméno příjmení, advokáta, sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný v období od datum do datum provozoval osobní motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, aniž by ohledně něj ujednal povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku za porušení této povinnosti ve výši částka, a to do datum. Mimoto vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši částka Celkem tak má žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši částka na jistině. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že byla„ nepochybně zneužita jeho totožnost“, s tím, že je na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaný dosud žije.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky.
4. V projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného. Při zjišťování bydliště žalovaného a pokusech o doručení žalovanému nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že žalovaný má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie ani mimo území Evropské unie.
5. Z výsledků rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se na soud, aby rozhodl
o opodstatněnosti jeho návrhů. Z uvedených důvodů se ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použijí i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru,
že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014 , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C číslo).
6. Poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na území České republiky, a proto je podle čl. 14 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného.
7. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 26. 3. 2021, č.j. 19 C 250/2020 – 58, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru 1 761 cm³. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný v období od datum do datum nesplnil povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný tuto povinnost splnil. Žalobkyně dopisem ze dne
datum žalovaného vyzvala, aby jí ve lhůtě do třiceti dnů od jeho doručení zaplatil příspěvek za porušení této povinnosti ve výši částka a náklady spojené s jeho uplatněním ve výši částka, celkem tedy částka. Tuto výzvu žalovanému doručila dne datum.
Ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného i zástupkyně žalobkyně, a to dopisem
ze dne datum.
9. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Za obdobného použití uvedeného pravidla je rozhodným hmotným právem právo České republiky.
10. Žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru 1 761 cm³ (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). V období od datum do datum nesplnil povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Z tohoto důvodu mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za porušení této povinnosti (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve výši částka (§ 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k jeho zaplacení (§ 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) společně s náklady spojenými s jeho uplatněním ve výši částka (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ), a to do třiceti dnů od doručení této výzvy, tj. do datum.
11. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od datum do datum se žalobkyně
po žalovaném úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh
(§ 153 odst. 2 o.s.ř. ).
12. Chtěl-li snad žalovaný skutkovým tvrzením, že došlo ke zneužití jeho totožnosti, popřít pravost nebo správnost listin, kterých se dovolala žalobkyně, přehlíží, že podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se při určení osoby povinné
k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Bylo by proto na žalovaném, aby nabídl důkazní prostředky, jimiž by vyvrátil takto nastolenou právní domněnku, tvrdí-li po skutkové stránce opak.
13. Pokud jde o způsobilost žalovaného být účastníkem řízení, soud ji má za osvědčenou již
se zřetelem k okolnosti, že osoba žalovaného je soudu známa z jeho činnosti. Není
na žalobkyni, aby osvědčila, že tato způsobilost nadále trvá. Okolnost, že soudu není znám pobyt žalovaného, ostatně nemůže vést k závěru o nedostatku podmínek řízení, nýbrž jen k ustavení opatrovníka žalovanému jako účastníku řízení, jehož pobyt není znám.
14. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do části požadovaného úroku z prodlení za tři dny představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni přísluší právo
na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka,
a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka).
16. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).
17. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif),
ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.