Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 209/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. N., rozsudkem Obvodového soudu Weiden i. d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 3 Ls 3 Js 2685/00, a to pro trestný čin převádění cizinců ve dvou případech a pro pokus o převádění cizinců podle I č. 6, č. 1, I č.1, č. 2, III Cizineckého zákona, , I, II, II, tr. zákona Spolkové republiky Německo k úhrnnému trestu odnětí svobody na jeden rok a devět měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu Weiden i. d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 3 Ls 3 Js 2685/00, jenž nabyl právní moci 7. 9. 2002, byl D. N. uznán vinným trestným činem převádění cizinců ve dvou případech a pokusem o převádění cizinců podle § 92 I č. 6, č. 1, § 92a I č.1, č. 2, § 92a III Cizineckého zákona, § 22, § 23 I, II, § 25 II, § 53 tr. zákona Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se dopustil tím že :

1. Dne 23. 12. 1999 v 01.00 hod přicestoval do Německa vozem Fiat UNO SPZ: AHU 73 - 80, patřící jeho přítelkyni, aby po předchozí instrukci zajišťoval a případně varoval před případnými policejními kontrolami samostatně stíhaného B. B. řídícího vozidlo Fiat Ducato české SPZ: AHZ 72 - 32 , který měl tímto vozidlem vzít a dále do N. převézt cizince, a to 29 Tamilů, kteří před tím překročili bez potřebných povolení k pobytu na spolkovém území ilegálně \"zelenou hranici\" , což bylo obžalovanému známo. Za to měl obdržet odměnu ve výši 5.000,- Kč.

2. Získal odděleně stíhaného českého státního příslušníka J. K., aby za odměnu napomáhal při převádění cizinců z České republiky do Německa, přičemž ho za tím účelem seznámil s lokalitami určenými k převádění cizinců a dne 27. 2. 2000 mu dodal malý transportér Peugeot, SPZ : AU 59 - 96 a přikázal mu, aby jel k dohodnutému parkovišti u obce W. Po té mu v 5.30 hod 28. 2. 2000 mobilem zavolal přikázal mu jet na místo převzetí v blízkosti obce E., aby tam vzal do vozu osoby, které ilegálně přešly z České republiky do Německa. Na základě tohoto příkazu J. K. přepravoval 20 Tamilů ze S. L., kteří krátce předtím bez víza překročili \"zelenou hranici\" z České republiky do Německa a hodlal je dopravit do blízkosti města N., přičemž byl v 7.20 hod na této cestě orgány policejní inspekce zastaven a zadržen. Za úspěšnou realizaci měl přislíbenu od neznámého příkazce odměnu ve výši 5. 000,-Kč.

3. Dne 9. 3. 2000 ve 20. 00 hod jel s osobním vozem Fiat UNO, SPZ: AHU 73 ? 80, společně s odděleně stíhaným M. C., který jel skříňovou dodávkou zn. Daimler - Benz Sprinter, SPZ MBM 89 - 95, z P. do N., aby se tam spolu účastnili při převádění cizinců tak, že obžalovaný měl svým autem doprovodit a jistit na českém i německém území vozidlo M. C. určené k převádění, a který měl poté co se obě vozidla dostanou přes hraniční přechod Waidhaus vzít u obce E. osm Tamilů, kteří krátce předtím přišli za vedení pěšího převaděče přes \"zelenou hranici\" z České republiky do Německa, aniž by měli potřebná povolení k pobytu na spolkovém území, a měl je přepravit do blízkosti N. K tomu však již nedošlo, neboť tato skupina Tamilů byla orgány Hraniční policejní inspekce zadržena a poslána zpět do ČR a obžalovaný pak byl u obce P. zatčen. Za to mu byla neznámým příkazcem přislíbena odměna ve výši 8.000,- Kč.

Za tyto trestné činy pak byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

Dne 21. 11. 2002 pod sp. zn. 4892/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. N. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26 . listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík