Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 36/2021-23
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 391,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14.141,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.091,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.900,89 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 862,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.582,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14.141,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.091,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.900,89 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 862,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.582,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úrokem 29 % ročně z částky 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky:
a) 10.483,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 15.7.2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/ podnájemní smlouva.
2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6.019 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.065 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.436 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2.518 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.5.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16.10.2017. Ke dni 12.2.2018 činila dlužná jistina částku 5.962,10 Kč a dlužný poplatek částku 4.521,24 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5.962,10 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 27.5.2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 3.000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.783,34 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 14.783,34 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 10.483,34 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5.962,10 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4.521,24 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 2.900,89 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.091,88 Kč,
-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.962,10 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.
Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.900,89 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.962,10 Kč od 27.5.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20.1.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.091,88 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 5.962,10 Kč od 24.10.2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 20.1.2020,
3. b) částky 7.908,04 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 21.12.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“).
4. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit.
5. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/ podnájemní smlouva.
6. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8.807 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.620 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4.463 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14.2.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16.10.2017. Ke dni 12.2.2018 činila dlužná jistina částku 4.708,93 Kč a dlužný poplatek částku 3.199,11 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.708,93 Kč dále úrokem ve výši 28 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 15.2.2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 10.750 Kč.
7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 20.1.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16.508,04 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 16.508,04 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 7.908,04 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.708,93 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.199,11 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 2.582,06 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 862,38 Kč,
-) úroků ve výši 28,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.708,93 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.
Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.582,06 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.708,93 Kč od 15.2.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20.1.2020.
Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 862,38 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.708,93 Kč od 24.10.2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 20.1.2020.
8. Soud ve věci výzvou ze dne 29.1.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno uložením u pošty dne 18.2.202120. Žalovaná na výzvu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.
9. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
a) Smlouvou o zápůjčce ze dne 15.7.2017, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 8.000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 14.019 Kč v 45 splátkách po 312 Kč a poslední splátka 291 Kč,
b) Smlouvou o zápůjčce ze dne 21.12.2016, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 10.000 Kč žalované a žalovaný se zavázal vrátit celkem 18.808 Kč v 60 splátkách po 314 Kč a poslední splátka 281 Kč,
c) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, str. 16 a 20, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný
d) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o zápůjčce číslo číslo výše pohledávky činí 31.291,38 Kč bez příslušenství,
e) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 23.4.2020, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 26.859,46 Kč nejpozději do 30.4.2020.
10. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 8.000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 6.019 Kč, sestávající z úroku ve výši 1.065 Kč, poplatku zpracování a flexibilní splácení ve výši 2.436 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2.518 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 8.000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 14.019 Kč v 45 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 312 Kč a výše poslední splátky činí 291 Kč. Druhou smlouvou se právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 10.000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 8.807 Kč, sestávající z úroku ve výši 1.724 Kč, poplatku zpracování a flexibilní splácení ve výši 2.620 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.463 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10.000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 18.807 Kč v 60 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 314 Kč a výše poslední splátky činí 281 Kč.
11. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
15. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
16. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
17. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky v celkové výši 18.000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.
21. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 6.019 Kč za zapůjčení částky 8.000 Kč na 45 týdnů, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 8.000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 45 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 75 % jistiny, ročně přes 86 %. V případě poplatku 8.807 Kč za zapůjčení částky 10.000 Kč na 60 týdnů, odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 88 % jistiny, ročně přes 76 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
22. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
23. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 18.000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná uhradila 3.000 Kč a 10.750 Kč, celkem 13.750. Žalovaná tak na jistině dluží 4.250 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.
25. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).
26. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Žalobce doložil dvě zákaznické karty
29. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 15.7.2017 uvedla, že má čistý příjem částka, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako profese od 1.3.2017 do 30.9.2017, splácí 1.413 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje domácnosti jsou 5.000 Kč měsíčně, příjmy měly být doloženy třemi výplatními lístky za 4,5,6,/ 2017. Žije jako spolubydlící. Příjmy a výdaje nebyly nikterak doloženy. Žadatelka má základní vzdělání. V zákaznické kartě ze dne 21.12.2016 bylo uvedeno, že žalovaná pracuje jako profese na plný pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy ze dne 30.6.2017, dosahuje čistého příjmu částka, ostatní příjmy žadatele jsou 4.000 Kč, odhadované výdaje 5.000 Kč. Příjmy měly být doloženy třemi výpisy z banky za měsíce 9,10,11 bez označení roku. Žadatelka bydlí v nájmu. Žadatelka má učňovské vzdělání. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalované ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Odhadované měsíční výdaje žadatele 5.000 Kč nejsou nijak specifikovány, není uvedeno, zda jsou to jen výdaje na bydlení – nájem, inkaso, nebo je v těchto výdajích i strava, doprava, léky.
30. Obecně uvedený výdaj 5.000 Kč pravděpodobně včetně stravy ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, a nebyl nijak prověřován. Doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, zápůjčky s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.
31. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalované, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované.
32. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovanou nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá § 86 ZoSÚ, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
33. I z tohoto důvodu proto soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle ust. § 86 ZoSÚ, ve spojení s § 580 a § 588 OZ. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).
34. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.