Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Zp 7/2002

7/2002

U S N E S E N Í

Odpůrce je povinen zaplatit státu na účet Nejvyššího soudu České republiky částku 1000 Kč jako soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky obdržel dne 14. 3. 2002 návrh navrhovatele na pozastavení činnosti politického hnutí N. h. Navrhovatel odůvodnil výše uvedený návrh tím, že odpůrce opakovaně nesplnil povinnost vyplývající pro něj z ustanovení , o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon\"), když nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční finanční zprávy za rok 1999 a 2000. V tomto směru navrhovatel poukázal na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 30. 5. 2000, č. 1063 a ze dne 25. 5. 2001, č. 1628. Navrhovatel tak dovozuje, že činnost odpůrce je v rozporu s ustanovením zákona, podle něhož nemohou vyvíjet činnost politické strany a politická hnutí, která porušují u a zákony. Proto se navrhovatel domáhal, aby Nejvyšší soud rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce.

Odpůrce se k návrhu, který mu byl doručen dne 24. 5. 2002, vyjádřil v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 17. 6.2002. Uvedl, že hnutí nevyvíjelo žádnou činnost, nemá žádné finanční příjmy, ani dary, nemá žádné výdaje.Výroční finanční zprávy skutečně nepodávalo, a to s ohledem na to, že hnutí je bez finančních prostředků. Protože hodlá své zákonné povinnosti plnit, navrhl odpůrce zamítnutí podaného návrhu.

Navrhovatel v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 14. 11. 2002 sdělil, že výroční finanční zprávy za roky uvedené v návrhu se dle jeho informací v dokumentaci rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dosud nenachází, přičemž odpůrce nepředložil ani výroční finanční zprávu za rok 2001. Návrh je proto i nadále aktuální.

Jednání před Nejvyšším soudem dne 26. 11. 2001 se navrhovatel ani odpůrce neúčastnil. Předvolání k jednání bylo doručeno navrhovateli i odpůrci shodně dne 5. 11. 2002.

Podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 25. schůze ze dne 30. 5. 2000, č. 1063, odpůrce nepředložil v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu za rok 1999 /viz. bod II. písm. c) č. 70 usnesení/. Stejná skutečnost vyplývá i z usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 25. 5. 2001, č. 1628, pokud jde o nepředložení výroční finanční zprávy odpůrce za rok 2000 /viz. bod II písm. c) č. 77 usnesení/ .

V usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 49. schůze ze dne 3. 5. 2002, č. 2299, se pak podává, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2001.

Uvedené skutečnosti, týkající se nepředložení výročních finančních zpráv odpůrcem (a to ani dodatečně) za léta 1999, 2000 a 2001, byly poté potvrzeny i zprávou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ze dne 21. 11. 2002.

Podle zákona mimo jiné platí, že vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, které porušují u a zákony.

Podle § 18 odst. 1 zákona jsou strany a hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) citovaného ustanovení.

Podle § 14 odst. 1 zákona může činnost strany a hnutí být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až § 5, § 6 odst. 5 a § 17 až § 19 zákona, nebo se stanovami.

Podle zákona platí, že o pozastavení činnosti strany a hnutí rozhoduje k návrhu vlády Nejvyšší soud. Řízení před Nejvyšším soudem se přitom řídí ustanovením , tzn. že Nejvyšší soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Z hlediska rozsahu dokazování platí, že soud je povinen provést ke zjištění skutkového stavu i jiné důkazy potřebné k náležitému objasnění věci, než které byly účastníky navrhovány ( ).

Nejvyšší soud návrh projednal a shledal jej důvodným, neboť jak z údajů v něm obsažených, ze zpráv a usnesení vyžádaných ve věci Nejvyšším soudem, tak i z vyjádření navrhovatele a odpůrce bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti. Odpůrce totiž opakovaně nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční finanční zprávu, a to za léta 1999 a 2000. O jeho postoji k plnění této zákonné povinnosti ostatně svědčí i to, že výroční finanční zprávu nepředložil ani za rok 2001. Neučinil tak ani v době rozhodování Nejvyššího soudu (srov. a )

Odpůrce tedy nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany či hnutí.

Podle názoru Nejvyššího soudu odpovídá smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona závěr, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a když se tak stalo opakovaně, pak takové porušení ustanovení § 18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti strany nebo hnutí. Nejvyšší soud se přitom opíral i o nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, Pl US 26/94, podle kterého je možno opakované porušování zákona v ustanovení § 18 odst. 1 považovat za důvod pro pozastavení činnosti hnutí. Opakované porušování uvedených povinností stanovených zákonem je totiž podle závěrů Ústavního soudu protiprávním jednáním ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona, které je určeno na ochranu demokratických základů státu.

Proto Nejvyšší soud rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu o pozastavení činnosti politického hnutí N. h., a to z důvodu uvedeného v ustanovení § 18 odst. 1 zákona.

Pro úplnost lze také dodat, že při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze takové úkony, které jsou zaměřeny na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, avšak nejdéle po dobu jednoho roku (§ 14 odst. 2 zákona). Nedojde-li v této době ke sjednání nápravy, může dojít k podání návrhu na rozpuštění takové strany či hnutí. Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 zákona, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (§ 14 odst. 3 zákona).

Navrhovatel měl sice v řízení ve věci úspěch, avšak je zřejmé, že mu žádné náklady nevznikly. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Výrok o zaplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení podaného navrhovatelem, který je od soudního poplatku osvobozen podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se opírá o ustanovení větu první a tohoto zákona a o položku 2 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou tohoto zákona. Soudní poplatek přitom činí částku 1000 Kč, a proto bylo rozhodnuto o povinnosti odpůrce zaplatit na soudním poplatku tuto částku na účet Nejvyššího soudu České republiky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2002

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík