Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1462/2002

U S N E S E N Í

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19. 9. 2000, č. j. -32, přivolil k výpovědi z nájmu žalovaných k bytu č. 1, I. kategorie, v prvním podlaží domu č. p. 692, v H. K., sestávajícímu ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, určil, že nájem skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, žalovaným uložil předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po zajištění přístřeší, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 6. 2001, č. j. -49, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně i rozsudek odvolacího soudu napadl první žalovaný dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení „§ 237 odst. 1 písm. c) s tím, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam“. V dovolání zpochybňuje skutková zjištění odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) i jeho právní závěr. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 – dále jen „ “).

Jak již bylo uvedeno, první žalovaný – vedle rozsudku odvolacího soudu – výslovně napadl dovoláním i rozsudek soudu prvního stupně. Nesprávnost takového postupu ovšem plyne z ustanovení , podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání ( ) a proto také neupravuje funkční příslušnost pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že první žalovaný podal „dovolání“ přímo proti rozhodnutí soudu prvního stupně, opomenul uvedenou podmínku dovolacího řízení. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který tak podle musel vést k zastavení řízení o „dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2000, č. j. -32.

Dovolání prvního žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu je opožděné.

Projednáním a rozhodnutím dovolání „podle dosavadních právních předpisů“ ve smyslu ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., se rozumí také posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, pod pořadovým číslem 70). I když napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno 20. 6. 2001, musel odvolací soud postupovat v řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně, vydanému 19. 9. 2000, podle dosavadních právních předpisů ve výše vyloženém smyslu (srov. část dvanáctou, hlavu první bod 15. ).

Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 6. , písemnosti odeslané adresátům před 1. 1. 2001 se doručí podle dosavadních právních předpisů. Jelikož stejnopisy rozsudku odvolacího soudu byly účastníkům odeslány až po 1. 1. 2001, platí pro jeho doručování ustanovení občanského soudní řádu ve znění účinném po novele provedené (dále též jen „ po novele“).

Jak se podává z obsahu spisu (dodejky na č. l. 52 spisu), byl rozsudek odvolacího soudu doručen žalobci a právním zástupcům žalovaných dne 15. 8. 2001; tohoto dne tedy nabyl právní moci. Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl den 17. září 2001 (srov. po novele). Bylo-li dovolání podáno osobně u odvolacího soudu (viz otisk podacího razítka na č. l. 54) až dne 12. 10. 2001, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty, stanovené v

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání prvního žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení a jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a věty první (per analogiam) , neboť první žalovaný, který z procesního hlediska zavinil zastavení řízení i odmítnutí dovolání, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2002

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.

předsedkyně senátu