Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 49/2021-20
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Starou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 5 861 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky 861 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 861 Kč od 16. 1. 2014 do 20. 6. 2017 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 861 Kč od 21. 6. 2017 do zaplacení, zastavuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 051,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do částky 861 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 861 Kč od 16. 1. 2014 do 20. 6. 2017 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 861 Kč od 21. 6. 2017 do zaplacení, zastavuje. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 051,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 861 Kč z titulu uzavřené smlouvy o půjčce mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, následně změnila žalobní tvrzení a domáhala se nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, byla dne 16. 12. 2014 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalované částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná shora uvedenou částku ani sjednaný poplatek ve výši 861 Kč právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017 svoji pohledávku na žalobkyni. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně za zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o půjčce prokázaný, žalobkyně požadovala, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako bezdůvodné obohacení.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto
ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi společností právnická osoba, a žalovanou probíhala jednání směřující k uzavření smlouvy, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 16. 12. 2014 poskytla na bankovní účet žalované č. bankovní účet částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017. Žalovaná byla
k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 6. číslo.
Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Z provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč, kterou žalovaná dosud nevrátila. Žalovaná se tak dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a je povinen jí dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat to, oč se obohatila. Pohledávka za žalovanou však byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni a žalovaná o změně věřitele byla právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměna. Žalovaná je tak povinna plnit žalobkyni.
Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalované povinnost k úhradě částky 5 000 Kč. Vzhledem ke vzniknuvšímu prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení, který uplatnila v souladu
s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , a to od 21. 6. 2017
do zaplacení.
Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení částečně zastavil (viz. výrok II. rozsudku).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 051,53 Kč, přičemž tato částka představuje 70,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 14,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 861 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.