Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1622/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 23.6.1999, čj. -52, v napadených výrocích tak, že žaloba ve znění, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni A/ částku 78.393,60 Kč a žalobkyním A/ a B/ k ruce společné a nerozdílné částku 78.393,60 Kč se zamítá; v návaznosti na takto změněný výrok ve věci samé, byly změněny i navazující výroky soudu prvního stupně o nákladech řízení Odvolací soud přitom postupoval - v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony - podle dosavadních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000, neboť přezkoumával rozhodnutí vydané dne 23.6.1999, tedy před účinností Nárok žalobkyň posoudil podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon o půdě\").

Odvolací soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou zanikl podle § 13 odst. 3 zákona o půdě v důsledku toho, že nebyl vůči povinné osobě uplatněn včas, tj. do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, na němž uplatnění nároku záviselo.

Žalobkyně napadly rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 15.5.2002, dovoláním, jež odůvodnily tím, že odvolací soud jednak své právní závěry nezaložil na skutkových zjištěních, která měl ve spise k dispozici, jednak nesprávně na skutkovou situaci aplikoval právní úpravu, resp. si ji nesprávně vyložil. Nesouhlasily se závěrem odvolacího soudu, že svůj nárok na náhradu za znehodnocení stavby podle zákona o půdě neuplatnily včas, a podrobně svůj názor odůvodnily. Navrhly zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001. Rozhodoval-li odvolací soud (v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15 ) podle dosavadních předpisů, musel i Nejvyšší soud projednat dovolání a rozhodnout o něm podle ve znění účinném do 31.12.2000. Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů se přitom rozumí i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze podle výslovného ustanovení prominout.

Rozsudek odvolacího soudu, proti němuž v dané věci dovolání směřuje, nabyl právní moci dne 15.5.2002, takže lhůta k podání dovolání skončila 15.6.2002. Dovolání, datované dne 10.7.2002, bylo podáno osobně u odvolacího soudu dne 12.7.2002, tedy zjevně opožděně. Dovolací soud proto dopěl k závěru, že dovolání nelze věcně projednat pro opožděnost a z tohoto důvodu je musel odmítnout (, ).

Podle výsledku dovolacího řízení by měl nárok na náhradu nákladů v něm vzniklých žalovaný, tomu však prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Povinnost k náhradě nákladů tohoto řízení nebyla proto uložena žádnému z účastníků (, , věta první per analog. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2002

JUDr. Ema Barešová, v. r.

předsedkyně senátu