Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 6/2021-18

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Danou Reimannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 13 220 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 13 220 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1821,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 6 220 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem 12,39 % ročně z částky 6 220 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 13 220 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1821,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 6 220 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem 12,39 % ročně z částky 6 220 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 220 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předmětný nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok uzavřené dne 29. 12. 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovanou. Na základě smlouvy č. anonymizováno rok byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 760 Kč. Celkovou částku ve výši 20 760 Kč se žalovaná zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku toho využil právní předchůdce žalobkyně svého práva požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh celkově uhradila 14 540 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni s účinností od 8. 7. 2020.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , (dále jen ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok uzavřené dne 29. 12. 2016 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 8 760 Kč. Půjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku 20 760 Kč, když výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 189,38 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni s účinností od 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.

5. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný zaplatila na základě uzavřené smlouvy č. anonymizováno rok částku v celkové výši 14 540 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporovala, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.

6. Podle ust. z.č. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

8. Soud se dále zabýval platností smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok uzavřené dne 29. 12. 2016 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení z. č. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením z. č. neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2016, tedy v době uzavření smluv o zápůjčkách činily v průměru 9,53 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, v které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 189,38 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba devatenáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 8 760 Kč je pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným.

10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smluv o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. anonymizováno rok uzavřené dne 29. 12. 2016 je neplatná jako celek.

11. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 12 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud však žalovaná vrátila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci částku 14 540 Kč, je soud toho názoru, že již došlo k uhrazení bezdůvodného obohacení z uzavřené smlouvy ze strany žalované, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.