Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 62/2020

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem JUDr. Gabriela Antonií Bartovou ve věci

manžel: celé jméno manžela, datum narození, bytem adresa, obec,

zastoupen titul. jméno příjmení

advokátem se sídlem adresa

a

manželka: celé jméno manželky, datum narození, bytem adresa, obec,

zastoupená titul. jméno příjmení

advokátem se sídlem adresa

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství manžela celé jméno manžela, narozeného 25. 9. 1981 a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené 23. 1. 1984 uzavřené dne 13. 8. 2004 před Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství manžela [celé jméno manžela], narozeného 25. 9. 1981 a manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené 23. 1. 1984 uzavřené dne 13. 8. 2004 před Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel podal soudu dne 18. 2. 2020 návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími skutkovými tvrzeními. Účastníci uzavřeli manželství před Městským úřadem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav dne 13. srpna 2004, v knize manželství zapsáno ve svazku anonymizováno, ročník rok, na straně/listu anonymizováno, pod pořadovým číslo. U obou manželů se jedná o manželství první. Oba manželé jsou národnosti české, státní příslušnost Česká republika. Nejvyšší dosažené vzdělání u manžela je střední odborné, vyučen, u manželky střední odborné s maturitou. Poslední společné bydliště účastníků je na adrese adresa manžela a manželky. Z manželství se narodily dvě děti, a to dne 29. září 2005 nezletilá jméno celé jméno manželky, dne 4. srpna 2008 nezletilý celé jméno manžela. Společně s tímto návrhem je podáván soudu návrh na úpravu poměrů jmenovaných nezletilých dětí. Účastníci uzavřeli manželství po čtyřleté známosti z důvodu vzájemné citové náklonnosti. Manželství hodnotí manžel jako spokojené do doby, nežli manželka nastoupila po druhé rodičovské dovolené do zaměstnání a začala si zvyšovat kvalifikaci studiem při zaměstnání. V roce 2014 maturovala na střední pedagogické škole. Chování manželky k manželovi se začalo postupem doby měnit. Manžela mrzelo, že manželka ztrácí zájem o něho, rodinu i domácnost. V bytě byl nepořádek. Většinu domácích prací vykonával manžel. Manželka většinu času, kdy byla doma, namísto toho, aby se věnovala rodině a dětem, neustále telefonovala s kamarádkami nebo se svojí matkou. Manželé se odcizovali, jejich názory na chod rodiny, výchovu dětí, hospodaření, trávení volného času se v zásadních věcech rozcházely. Manžel usoudil, že narušenými vztahy mezi manželi trpí zejména děti, proto se z rodinného domu, kde byla vedena rodinná domácnost, v říjnu 2019 odstěhoval do podnájmu do Brandýsa nad Labem. V té době navázal také známost s jinou ženou, jméno příjmení, která s ním v současné době bydlí a sdílí společnou domácnost. Manžel považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Vylučuje obnovení manželského soužití. Za příčinu rozvratu považuje rozdílné povahové vlastnosti manželů, rozdílné zájmy a představy o trávení volného času, rozdílný přístup manželů k manželským a rodičovským odpovědnostem a v současné době i nový partnerský vztah. Navrhovaný rozvod není ani proti zájmu dětí, které jsou ještě nezletilé, ani proti zájmům manželky. Neexistují žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství účastníků.

2. Manželka s tím, aby manželství bylo rozvedeno, nesouhlasí. Namítá, že není tím, kdo způsobil rozvrat, kdy rozhodnutím o rozvodu manželství by jí byla způsobena závažná majetková újma spočívající v tom, že nejsou vyřešeny vztahy k domu, který oba manželé obývají. Mezi manžely nejsou vypořádány majetkové vztahy a určeno, kdo nadále je oprávněn v předmětném domě bydlet. Manželka má za to, že pokud by bylo rozhodnuto o rozvodu manželství a musela by za situace, kdy vztahy mezi manžely nejsou majetkově vyřešeny, dům opustit, došlo by tak na její straně zásadní újmě. K újmě by došlo i ve vztahu k nezletilým dětem, které manželce byly svěřeny do péče. Manželka také poukazuje na tu skutečnost, že se nejedná o situaci, kdy manželé spolu nežili po dobu delší nežli tři roky. Taktéž namítla, že manželství není rozvrácené.

3. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manžela, účastnickým výslechem manželky, oddacím listem účastníků (čl. 7 spisu), návrhem na úpravu poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným (čl. 13 – 17 spisu) rozsudkem o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným (čl. 18 – 19 spisu), výpisem vydaných rozhodnutí (čl. 20, 21 spisu).

4. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 13. 8. 2004 před Městským úřadem v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi (oddací list na čl. 7 spisu).

5. Dne 17. 2. 2020 je datován návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem jméno celé jméno manželky narozené dne 29. 9. 2005 a celé jméno manžela narozenému dne 4. 8. 2008 na dobu před a po rozvodu manželství (návrh na čl. 13 – 17 spisu)

6. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne 27. 8. 2020 o úpravě poměrů nezletilých dětí z manželství narozených tak, že na dobu po rozvodu manželství se nezletilé děti jméno celé jméno manželky narozená dne 29. 9. 2005 a celé jméno manžela narozený dne 4. 8. 2008 svěřují do péče matky a otec se zavazuje hradit na jejich výživu částku 3 000 Kč pro nezletilou jméno a 3 000 Kč pro nezletilého jméno (rozsudek na čl. 18 - 19 spisu, výpis vydaných rozhodnutí na čl. 20, 21 spisu).

7. Dále byl k důkazu proveden výslech manžela, manželky.

8. Manžel hodnotí manželství tak, že fungovalo pouze zpočátku, poté již nikoliv. A to proto, že si manželé přestali rozumět, každý měl své koníčky, své zájmy. Hádali se, nebyli schopni to řešit. A také hodnotí, že manželka nefungovala jako žena, neplnila své povinnosti a manžel dělal i ženské práce. Nemohl to vydržet a z domácnosti odešel. Prostě se manželé nebyli schopni dohodnout. Hodně se hádali. Manžel nechtěl, aby u toho děti byly. Skončilo to vždy tak, že manželka bouchla dveřmi, nikdy nebyli schopni komunikovat o tom, jak spory řešit. Manžel tedy situaci v manželství vyřešil tak, že v listopadu 2019 ze vztahu odešel, protože se manželé hádali a už to nebylo možné dále snášet, necítil se tam dobře. Odešel ke kamarádovi. Seznámil se s ženou, s níž nyní udržuje vztah. Navázal sic známost s jinou ženou, trvá ale na tom, že to bylo až po opuštění rodinné domácnosti. Pokud manželka namítá, že by jí rozvodem byla způsobena závažná újma, tak spor je v tom, že do domu, který manželé obývají, investoval otec manžela. Dům je veden jako vlastnictví manžela, protože vše zařizoval. Pouze dokončovací práce se prováděly z peněz z prodeje bytu manželky, respektive tchána. Jinak ovšem vše investoval manžel. Bylo to tak, že manželka prodala byt a z prodeje tohoto se provedly dokončovací práce, investice dokončovacích prací, jinak vše investoval otec. V tomto jsou mezi manžely spory, zde nejsou schopni dohody. V současné době manželé vůbec nekomunikují, a to ani ve vztahu k tomu, jak řešit situaci po rozvodu. Jediná komunikace, která probíhá, se týká nezletilých dětí. Manželka pracuje jako učitelka v MŠ část obce. Výši jejího příjmu nezná, ale je výdělečně činná. Od dětí má informaci, že po dobu přibližně jednoho roku k manželce třikrát týdně dochází její přítel. O krizi v manželství komunikovali, ale bez výsledku. Obnovení rodinného soužití zcela vylučuje. Ani za přispění odborníka by k němu nemohlo dojít. Manžel již žádné citové vazby vůči manželce necítí. Poslední intimní styk byl těsně před tím, než manžel opustil rodinnou domácnost, tedy v listopadu 2019. Od této doby manželé v kontaktu nejsou, manželství své funkce neplní. Vztah se stávající partnerkou hodnotí jako perspektivní, cítí se v něm dobře. Obnovení rodinného soužití zcela vylučuje. V manželské poradně, u psychologa, manželé nikdy nebyli. Tímto způsobem problémy nikdy neřešili. Zdali toto navrhla manželka, již neví, je to možné. Pokud je v rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným uvedeno, že rodiče se dohodli o prodeji domu a rozdělení výtěžku, tak je pravdou, že původně takto byli manželé ústně dohodnuti. (účastnický výslech manžela)

9. Manželka vnímá rozvrat vztahu od září 2019. Předtím vztah byl zcela funkčním. Manžel komunikoval i o tom, že manželé by mohli počít třetí dítě. V srpnu 2019 byli na společné dovolené, manžel dal manželce květiny, bylo to velmi pěkné, vše bylo v pořádku. Zásadní změnu vnímá od října 2019. V té době manžel začal velké množství času trávit se svými přáteli, vracel se domů pozdě, z toho vznikaly hádky. Manželka to nesla velmi těžce. Plakala a nadávala. Nikdy však manželé nebyli schopni situaci řešit. Manžel se urážel k dotazu, kde byl, proč přišel pozdě, proč odešel spát do jiného pokoje. Manželka to chtěla řešit, říkala, že s dětmi půjdou na pizzu, udělají si pěkný den, hezké odpoledne. Manžel však opáčil, že má něco domluveného, zítra nebo příští dny, nikdy k tomu nedošlo. Manželka plakala a snášela to těžce, ale vždy chtěla o situaci komunikovat a řešit ji. Manžel to však slyšet nechtěl, vše hrnul před sebou. Většinou vždy vše skončilo tak, že odešel za kamarády. Jednoznačně tak změna v manželství nastala od října 2019, kdy manžel velmi často trávil čas u svých kamarádů, vracel se pozdě v noci. Manželka stále citové vazby vůči manželovi cítí, má za to, že kdyby s manželem vše probrali, pohovořili o tom, proč mají problémy, mohli by manželství udržet. Případným důvodem, který by na straně manžela mohl vést ke změně jeho postoje, jsou děti. O přítelkyni, s níž manžel navázal vztah, se od dětí dozvěděla, že s ní byl již v září 2019. Děti následně sdělily, že to nechtěly říci, protože tatínek jim řekl, že když to řeknou, velmi jej zklamou. Má informaci, že s touto ženou se manžel znal již dříve, od motocyklů. Jednou se manželce svěřil, že mu řekla, že se jí líbí. Jako příčinu rozvratu manželství tak vnímá velké množství času stráveného manželem s kamarády a navázání vztahu se stávající přítelkyní. Manžel nejdříve říkal, že to je kamarádka, ale vztah s ní mohl mít i delší dobu. Rozhodně již v září 2019. Manželka se nebrání návštěvě poradny. Pokud je postoj manžela k tomuto odmítavý, tak manžel se vždy snažil o věci spíše nekomunikovat, konstruktivní komunikaci se bránil. Co se týká újmy, která by měla vzniknout, tak situace byla taková, že manželé stavěli dům, manželka jsem s dětmi bydlela v Brandýse a manžel se staral o finance a o stavbu. Bydlení v Brandýse ovšem financovala manželka. Újma, která by vznikla, spočívá v tom, že neví, kam by šla bydlet. Nejdříve potřebuje dostat finanční prostředky z vypořádání a z těch pořídit bydlení nebo vyřešit bydlení tak, aby nedošlo k situaci, že po rozvodu nebude mít zajištěno bydlení. To je to, v čem konkrétně spatřuje újmu. O tom, že byl návrh o rozvod podán, se dozvěděla v lednu, únoru, 2020. K návrhu se nevyjádřila, soudu neuvedla písemně, že s rozvodem nesouhlasí. Nedokáže říci proč, prostě to neudělala. Čekala, že se manžel vrátí. Má přítele, s tímto ale nechce do budoucna vést rodinnou domácnost, žít s ním. Pomáhá, je podporou, jezdí spolu na výlety, spí v domě u manželky, ale jako partnera pro budoucí život jej nevnímá. Pracuje, má příjem z pracovní činnosti, není zdravotně indisponována. K manželovi cítí stále vztah, pokud by jej měla definovat, řekla by, že je to lítost z toho, jak manželství dopadlo. Především vnímá lítost. Co se týká toho, zdali by obavy z budoucí situace ohledně bydlení odpadly, pokud by nyní bylo vyplaceno určité finanční plnění na zajištění bydlení s tím, že následně se tato částka započítá na vzájemné vypořádání, neví. Zdali by tyto obavy odpadly, pokud by došlo k nějakému zajištění i dětí, neví. Manželství za trvale rozvrácené nepovažuje, za spokojené jej však také neoznačuje. Co se týká toho, jak konkrétně by s manželem mohli dospět k tomu, že soužití obnoví, neví, jak by se to mohlo změnit, zájem o to však stále má, záleží na manželovi. Soužití do budoucí doby, pokud by manželství nebylo rozvedeno, si s manželem dokáže představit. Pokud však manžel má vizi, že se svojí přítelkyní bude bydlet v místě bydliště manželů, bude s ní zde vést rodinnou domácnost, tak s jeho přítelkyní si soužití představit nedokáže. Pokud manžel uvedl, že se manželka nestará o rodinu, takto není pravdou, o rodinu se starala. Děti trpěly ADHD, manželka s nimi jezdila k lékařům, k psychologovi. Děti měly kroužky, na které s nimi jezdila, taneční kroužky, soutěže. Manžel byl na soutěži tance pouze jednou. Manžel vařil, což neznamená, že manželka nevařila, o děti se nestarala. Manžel vařil, protože ho to bavilo, stejně jako péče o zahradu. Měl přesnou vizi, jak má zahrada vypadat, té se snažil dobrat. Manželství bylo vyrovnané, bez problémů, každý měl své zájmy, manželka manžela v jeho zájmech podporovala, dcera se v otci shlédla a chtěla jeho koníček provádět s ním. Co se týká financí, tak byly společné účty a dále byly finance, které měl manžel uloženy u svého otce. O těchto jsem přehled neměla, jinak přehled o společných účtech měla. Pokud bylo třeba něco zařídit nebo vyřešit, zabýval se tím manžel. Je jasné, že děti chtějí opět úplnou rodinu. Vzpomínají, jaké to bylo, když všichni někam jeli společně. Dcera je nyní v období začínající puberty, uzavírá se do sebe, raději nic řešit nechce. Děti si řeší, co se děje a je nepochybné, že to bude náročné pro všechny. Pokud manžel měl zájem počít třetí dítě, tak o tom hovořil rok až tři před rozvratem manželství. Opakovaně to zmiňoval, manželka však namítala, že situace v předchozí době byla náročná, stavěli dům, vychovávali malé děti a teprve nyní se vše stabilizovalo. Zvažovala, zdali třetí dítě počít. Měli i psa, kterého manžel chtěl, žili jako úplná rodina. Pokud by se nyní manžel zeptal, zdali by chtěla třetí dítě, tak by o tom velice vážně uvažovala, pokud by se manželství vrátilo do normálu, a situace by se stabilizovala. Pokud ovšem manžel nechce, nelze nic dělat. (účastnický výslech manželky)

10. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel manželství hodnotí jako zcela rozvrácené, bez možnosti obnovení rodinného soužití. Manželka sic manželství vnímá jako nespokojené, avšak nikoliv jako rozvrácené. Avšak i manželka hodnotí situaci v manželství tak, že od října 2019 manželství neplní své funkce. Od této doby manžel s manželkou v podstatě odmítá komunikovat jako partner, pokud manželé komunikují, jedná se především o záležitosti týkající se nezletilých dětí. Manželka i nadále chová vůči manželovi citové vazby, je přesvědčena, že při poskytnutí odborné pomoci by mohlo dojít k přehodnocení postoje manžela k tomu, zdali nadále manželství může být funkčním svazkem. Tato úvaha by mohla být vzata v úvahu, pokud by i manžel si nebyl svojí současnou situací jist, svým postojem, svým současným vztahem. Manžel však jakoukoliv komunikaci o řešení vzájemných vztahů odmítá, což potvrdila ve své výpovědi i manželka, která výslovně uvedla, že manžel veškeré pokusy o řešení situace odmítl, z takovéto komunikace unikal. Nelze tak předpokládat, že by zachování manželství vedlo ke změně postoje na straně manžela. Manžel zcela neochvějně uvedl, že k manželce již žádné citové vazby necítí. Za rozhodné je také nutno považovat tu skutečnost, že manželé žijí v zásadě odděleně po dobu delší nežli jeden rok, přičemž ke změně situace nedošlo. Lze předpokládat, že pokud by mohlo dojít ke změně situace, změně postoje manžela, tak by toto již bylo nějakým způsobem projeveno, manželé by komunikovali o řešení situace manželství, o možném obnovení soužití. Nedošlo-li k tomu po dobu delší nežli jeden rok, není pravděpodobným, že k tomu dojde v budoucí době. Za této situace tak nezbývá nežli manželství účastníků hodnotit jako trvale rozvrácené. Soud taktéž konstatuje, že manželství je dobrovolným svazkem a nechce-li jeden z manželů v tomto svazku setrvávat, přičemž nejsou dány zákonem stanovené předpoklady pro zachování manželství, je třeba tuto jeho vůli akceptovat.

11. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že manžel navázal známost s jinou ženou. Soud zde hodnotí důvěryhodnost výpovědí obou manželů, to jakým způsobem se k rozvratu vyjadřovali. Manžel zcela rozhodně a jednoznačně uváděl, že na obnovení vztahu nemá zájem, zde byla jeho rozhodnost zcela nepochybná. Měl-li se však vyjádřit k tomu, co vedlo k rozvratu vztahu, vyjadřoval se v zásadě vyhýbavě, přičemž opakovaně byl v tomto směru soudem dotazován. Opakovaně se vyjadřoval tak, že se manželé hádali, nebyli schopni to řešit, už jej to nebavilo a odešel. Poté dodal, což působilo účelovým dojmem, že manželka nefungovala jako žena. I toto však uvedl bez jakéhokoliv emočního zabarvení. Manžel se vyjadřoval velmi vágně, kdy bylo evidentní, že na jeho straně není žádný konkrétní důvod (vyjma známosti s jinou ženou), který by jako příčinu rozvratu vnímal. Oproti tomu manželka situaci v manželství popsala velmi přesně, bylo zřejmé, že velmi intenzivně vnímala změnu chování manžela na podzim roku 2019, kdy již manžel nepochybně udržoval známost s jinou ženou. Z přístupu obou manželů k řešení situace v manželství je nepochybné, že je to manžel, který nemá zájem na zachování manželství, kdy na jeho straně nebyl shledán žádný jiný konkrétní důvod, pro který by manželství neměl zájem zachovat, nežli navázání známosti s jinou ženou.

12. Dle b., , o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

13. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Manžel se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství. Manželka namítala, že manželství nemůže být rozvedeno, když není rozvrácené, na její straně by došlo k závažné majetkové újmě. Majetkovou újmu shledává v tom, že manželé nemají vypořádány majetkové vztahy, kdy manžel je výlučným vlastníkem domu, v němž manželka s dětmi, které jí byly svěřeny do péče, bydlí, tudíž je ohroženo zajištění bydlení manželky a dětí do budoucí doby.

15. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Pokud manželka namítala, že není dán předpoklad pro rozhodnutí o rozvodu manželství, když manželství není rozvráceno, tak v řízení bylo zjištěno, že manželství účastníků po dobu delší nežli jeden rok neplní žádnou ze svých společenských funkcí a s ohledem k postoji manžela nelze předpokládat změnu tohoto stavu. Manželství účastníků je tak nutno hodnotit jako rozvrácené. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí, kdy příčina rozvratu je definována shora.

16. Ve vztahu k námitce manželky, že by jí rozhodnutím o rozvodu vznikla závažná újma, soud odkazuje na komentář ASPI k ustanovení § 755 o. z., který cituje. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, totiž existuje kvalifikovaný rozvrat jejich soužití, manželství přece nelze rozvést, pokud by rozvod byl v rozporu alespoň s jedním z výslovně uvedených zájmů - kvalifikovaným zájmem nezletilého dítěte a kvalifikovaným zájmem manžela (proti kterému návrh na rozvod manželství směřuje). Jedná se o zájem nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti (ať uzavřením manželství, nebo přiznáním svéprávnosti). Zájem dítěte spočívající v zájmu zachovat manželství (zájem na trvání manželství) je přitom dán (tj. způsoben, vyvolán) zvláštními důvody. Pravidelně jsou tyto zvláštní důvody vyvolány nemocí dítěte, která je takového charakteru, že vyžaduje přítomnost i ekonomické zajištění obou rodičů. Nejde ani tak o to, že si dítě přeje, aby se rodiče nerozváděli, a uvádí pro to dokonce nějaké (zpravidla subjektivní) důvody. ….. Přestože je soužití manželů rozvráceno, totiž existuje kvalifikovaný rozvrat jejich soužití, manželství přece nelze rozvést, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem manžela, proti kterému návrh na rozvod manželství směřuje. Jedná se o zájem manžela, kvalifikovaný tím, že tento manžel, ač se sám na rozvratu manželského soužití převážně nepodílel, nemá zájem, aby bylo manželství rozvedeno, a to i proto, že rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závažná újma. Tato újma je především osobní, ale jistě také majetková. Musí však ještě existovat objektivní mimořádné okolnosti, které svědčí ve prospěch zachování manželství. Takovými mimořádnými okolnostmi bývají kromě vyššího věku manžela také jeho nemoc, která vyžaduje pomoc jiné osoby, vydání zvýšených nákladů, neschopnost vydělat si na dostatečné zabezpečení za stavu pracovní neschopnosti, resp. nezpůsobilosti, atd. Tato překážka rozvodu má jen omezené trvání: její relevance zaniká po třech letech odděleného života manželů. Odděleným životem se rozumí separace manželského soužití, nevyžaduje se oddělené bydlení. Obě zmíněné překážky mají význam zejména pro ekonomické zajištění slabšího článku rodiny, nezletilého, popř. nedostatečně zaopatřeného manžela, jehož zajištění musí poskytnout jiná osoba, protože sám si není schopen zajištění vlastním přičiněním zaopatřit.

17. Manželka v řízení tvrdila, že závažná majetková újma by v řízení vznikla na její straně, zároveň však uvedla, že by jí byly dotčeny i nezletilé děti. Shledávala-li však manželka závažnou majetkovou újmu v tom, že nemovitost, jíž spolu s nezletilými dětmi obývá, je ve vlastnictví manžela, a manželka ani děti tak nemají do budoucí doby zajištěno bydlení, nelze toto podřadit pod závažnou újmu tak, jak ji má na mysli ustanovení § 755, odst. 2 o. z. Jak přesně rozvádí shora uvedený komentář, zde by se muselo jednat o situace, kdy na straně manželky či dětí by byla vázanost na zajištění péče stran manžela, a to buď z hlediska zajištění péče o nesvéprávné dítě, která vyžaduje přítomnosti obou rodičů, či neschopnost manžela zajistit si své základní potřeby a nutnost pomoci manžela v jejich zajištění. Pouze ta samotná skutečnost, že manželka rozvrat nezavinila, není předpokladem pro aplikaci ustanovení § 755, odst. 2 o. z. Jediným důvodem, pro který manželka namítla závažnou újmu na straně její, potažmo nezletilých dětí, je to, že manželé nemají vypořádáno společné jmění manželů a není zřejmé, jak bude řešena otázka bydlení do budoucí doby. K tomuto je nutno konstatovat, že právní řád zakotvuje právní instituty, které danou situaci postihují, kdy ustanovení § 766 a násl. o. z. upravují„ Bydlení po zániku manželství“. K ustanovení § 770 o. z. komentář ASPI uvádí, že toto ustanovení představuje jen doplnění toho, co je uvedeno v § 768 a 769 odst. 2. ……Je tedy nutné použít v takovém případě pravidla uvedená v předchozích ustanoveních, zejména totiž pravidla § 767 odst. 2 (srov. komentář k tomuto ustanovení v bodech 11 až 15). Není tedy pravdivým tvrzení manželky, že by bez jakéhokoliv dalšího korektivu byla nucena zároveň s nezletilými dětmi opustit místo bydliště.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha – východ, a to do patnácti dnů ode dne jeho doručení.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení ( , ).

Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, a to pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.