Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 183/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky M. H., rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. 2 KLs 500 Js 28599/98, a to pro trestné činy převádění cizinců a úmyslného nebezpečného zásahu do silniční dopravy v sedmi činem totožných případech usmrcení z nedbalosti podle č. 3, odst. 3, č. 2, , , , , Spolkové republiky Německo, věta 1, , odst. 1, , č. 1, č. 2, č. 1, č. 2, č. 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a k odnětí řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel ve Spolkové republice Německo na dobu patnácti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. 2 KLs 500 Js 28599/98, jenž nabyl právní moci dne 20. 10. 1999, byl M. H. uznán vinným trestnými činy převádění cizinců a úmyslného nebezpečného zásahu do silniční dopravy v sedmi činem totožných případech usmrcení z nedbalosti podle č. 3, odst. 3, č. 2, , , , , Spolkové republiky Německo, věta 1, , odst. 1, , č. 1, č. 2, č. 1, č. 2, č. 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a Spolkové republiky Německo. Uvedených činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že v noci z 29. na 30. 7. 1998 převzal v oblasti obce T. na území Spolkové republiky Německo 27 jugoslávských státních příslušníků (kosovských Albánců), kteří sem přicestovali z České republiky, naložil je do transportéru a odjel s nimi tak, aby je přepravil do L., přičemž kolem 04.15 hod., když byl zpozorován Spolkovou ochranou hranic v oblasti obce F., tak na pokyn člena hlídky nezastavil, naopak na něj najížděl tak, že úředník Spolkové ochrany hranic byl donucen uskočit na okraj vozovky, poté pokračoval v jízdě rychlostí minimálně 65 km/hod. tak, že v obci W. vyjel ve vysoké rychlosti z jízdní dráhy, narazil na železnou bránu, poté na zeď a poté čelně na strom, přičemž při nehodě došlo ke zranění několika osob a 7 převážených kosovských Albánců na místě nehody zemřelo.

Za tento trestný čin byl M. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a k odnětí řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel ve Spolkové republice Německo na dobu patnácti měsíců.

Dne 17. 10. 2002 pod sp. zn. 4854/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činů, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za ně byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, 4 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. H.se za přislíbený finanční prospěch jako spoluorganizátor podílel na ilegální přepravě značného počtu cizinců do vnitrozemí Spolkové republiky Německo. Přitom převážel značný počet osob umístěných v nákladním prostoru transportéru, nedbal pokynu příslušných orgánů Spolkové republiky Německo k zastavení a v důsledku nepřiměřené rychlosti způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke smrtelnému následku u většího počtu osob. Z okolností případu tak, jak jsou popsány v rozhodnutí cizozemského soudu je zřejmé, že se jednalo o velice závažnou trestnou činnost, která vedla k neodčinitelným následkům na lidských životech (ke smrti sedmi osob). Je také zřejmé, že mu byl za to uložen velice citelný nepodmíněný trest odnětí. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík