Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 180/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského trestního soudu ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 11. 4. 2000, sp. zn. 8cE Vr 9263/99 – Hv 1370/00, byl R. H. uznán vinným trestným činem úmyslného těžkého ublížení na těle podle Rakouské republiky a trestný čin ve smyslu č. 2 zákona o zbraních. Uvedených trestných činů se podle výroku o vině v uvedeném rozsudku dopustil tím, že dne 24. 10. 1999 ve V. pistolí Walther PPK, kal. 22 LR z krátké vzdálenosti několikrát vystřelil na S. K. a Z. V., čímž S. K. utrpěl dvě poranění stehna a Z. V. utrpěl průstřel pravé nohy mezi prvním a druhým prstem, což bylo spojeno i se zlomeninou nohy. Dále neoprávněně vlastnil a měl u sebe pistoli Walther PPK, kal. 22 LR. V odůvodnění citovaného rozhodnutí se pak podává, že k uvedenému útoku došlo, po předchozí dohodě odsouzeného s další osobou, uvedeného dne ve večerních hodinách ve V. na ulici Q., v blízkosti lokálu R. Odsouzený, který byl veden záměrem „uštědřit výprask“ S. K., na poškozené s úmyslem je těžce zranit vícekrát cíleně zamířil a vystřelil. Poté byl odvezen do obce W., kde v kontejneru ukryl své šaty a do obce P., kde v korytě řeky F. potopil střelnou zbraň. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit S. K. částku ve výši 150.000,- ATS a Z. V. částku ve výši 20.000,- ATS.

Dne 15. 10. 2002 pod sp. zn. 951/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 221 či § 222 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. H. se zejména dopustil závažného útoku proti zdraví jiných osob, který měl relativně těžké následky. K tomu si navíc opatřil a držel bez příslušného povolení střelnou zbraň. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody, a to přestože byl ukládán za podmínek a rakouského pouze jako trest dodatečný v rámci dodatečného odsouzení za část trestných činů spáchaných v souběhu. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel H a s c h