Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1934/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci usnesením v záhlaví označeným pro nedostatek funkční příslušnosti zastavil řízení o žalobcově podání označeném jako „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.1.2002, č.j. -97, jímž bylo zastaveno řízení o žalobcově žalobě proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného ze dne 23.9.1999, č.j. 30/19517/KO/99, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání žalobce a potvrzeno jím napadené rozhodnutí Městského úřadu v H. ze dne 23.7.1999, č.j. 657/99/soc/18/92/Hra, jímž byla od 1.6.1999 zvýšena opakovaná dávka sociální péče na 2.842,- Kč měsíčně, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, s odůvodněním, že žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem v řízení podle části páté, hlavy druhé ani po řádném poučení a výzvě ( ). V odůvodnění svého usnesení uvedl, že Krajský soud v Brně nerozhodoval ve věci jako soud prvního stupně, nýbrž jako soud jednoinstanční ve správním soudnictví, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek, přičemž nejde o výjimku rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění; nebyla tudíž splněna podmínka řízení ( , ). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dovolání, v němž požaduje, aby dovolací soud usnesení Vrchního soudu v Olomouci zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci bez jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání žalobce nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V této věci ovšem nerozhodoval Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud, nýbrž jako funkčně nepříslušný soud ve správním soudnictví. Předmětem řízení je v daném případě přezkoumání rozhodnutí označeného správního orgánu podle a a násl. Pro toto rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů platí , podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu) není přípustný opravný prostředek.

Pro rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů není zakotveno to, co stanovil v pro rozhodování o opravných prostředcích ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, v nichž lze proti rozhodnutí krajského soudu podat odvolání, o němž rozhodne vrchní soud, proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud a proti pravomocnému rozhodnutí krajského nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud, o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.

V daném případě žalobce uplatnil u Nejvyššího soudu ČR podání, které označil jako dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, přičemž jde o rozhodnutí, proti němuž podle není vůbec přípustný opravný prostředek, tedy ani dovolání.

Protože podle , použitelném podle i pro řízení u dovolacího soudu, soud přihlíží kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci, nebylo možné, aby Nejvyšší soud přistoupil k projednávání dovolání podaného žalobcem proti rozhodnutí, u něhož výslovně nepřipouští podání jakéhokoli opravného prostředku ( ).

Pro tento nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než řízení o žalobcově dovolání zastavit ( a ).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu věta prvá, a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. listopadu 2002

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu