Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 196/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítají.

Odůvodnění:

Odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 23.4.1999, čj. -38, kterým soud prvního stupně ponechal v platnosti svoje směnečné platební rozkazy ze dne 15.12.1998, sp. zn. 2 Sm 467/98 a .

Žalovaní zastoupení advokátem podali proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání. Pokud jde o jeho přípustnost odkazují na ustanovení (dále též jen „“) s tím, že „jim byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, neboť byť žalovaní označili zcela jasně důkaz k prokázání svého tvrzení, tento nebyl proveden a tvrzení žalovaných tak zůstalo osamoceno, kdy zůstalo toliko jenom ničím nepotvrzeným tvrzením bez možnosti jeho prokázání jinými důkazy, přičemž v průběhu řízení nebylo rozhodnuto o tom, že se návrh na provedení důkazu zamítá, ale prostě se soud rozhodl, že jej neprovede a taky jej neprovedl“. Důvodnost dovolání pak opírají o ustanovení , b) a d) , a tvrdí, že rozhodnutí soudu je zatíženo vadou, která mohla mít na následek nesprávné rozhodnutí ve věci, vychází z neúplně zjištěného skutkového stavu a i z nesprávného právního posouzení věci.

Konkrétně namítají, že soudy obou stupňů pochybily, když neprovedly žalovanými navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru grafologie k prokázání toho, zda v době podpisu směnek žalovanými bylo na těchto směnkách uvedeno datum a místo vystavení. Tato skutečnost je, dle názoru žalovaných, rozhodná pro posouzení opodstatněnosti jedné z jejich námitek proti výše uvedeným směnečným platebním rozkazům – vyplnění směnek v rozporu s ujednáním uvedeným ve smlouvě o vyplňovacím právu směnečném. Zároveň žalovaní napadají právní názor soudu, pokud jde o výklad ustanovení čl. I zákona směnečného a šekového, zejména pak závěr, že za nedostatek dobré víry či hrubou nedbalost na straně majitele směnky nelze považovat počínání, kdy kromě ujednaných údajů jsou doplněny další údaje potřebné pro uplatněníy jako směnky.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1.1.2001).

Dovolání není přípustné.

Odnětím možnosti jednat před soudem dle se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování.

V okolnosti, že soud prvního stupně ani soud odvolací nevyhověly návrhu žalovaných a neprovedly v řízení jimi navržený důkaz, naplnění vady řízení podle nelze spatřovat. - na rozdíl od práva vyjádřit se k věci a práva (i procesní povinnosti) navrhovat důkazy k prokázání rozhodných skutečností - totiž neposkytuje účastníkům řízení procesní nárok na provedení jimi navržených důkazů. O tom, které z navrhovaných důkazů budou v řízení provedeny, rozhoduje ve smyslu věty druhé soud, a ten nemá v řízení sporném, jakým je i toto řízení, zákonem uloženu povinnost provést v řízení všechny důkazy navržené procesními stranami. Musí však, což odvolací soud učinil, odůvodnit proč navržené důkazy neprovedl. Případné pochybení soudu v tomto směru lze - podle okolností případu - vytýkat prostřednictvím dovolacího důvodu podle (řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). K takové vadě jakožto dovolacímu důvodu pak dovolací soud může a musí přihlédnout jen v případě, je-li dovolání přípustné. Sama o sobě však taková vada - i kdyby byla skutečně zjištěna - přípustnost dovolání založit nemůže. Přípustnost dovolání dle ustanovení dána není.

Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení a je odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , 224 odst.1 a věty první (per analogiam), neboť žalovaní, kteří z procesního hlediska zavinili, že dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. listopadu 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu